Why did you do that ? HS / 13+

Let me go!

Stála jsem u jeho dveří a přemýšlela, jestli mám vážně zazvonit, nebo ne. Už se neozval několik dní a já se bojím, že by se to takhle táhlo dál. Vím, že když se pohádáme, tak má strašný zlozvyk, že se neozve strašně dlouho, je to otravné, když musím chodit pořád já, ale co nadělám? On by stejně nepřišel a já, ač si to nerada přiznávám, tak ho pro mě neznámým způsobem prostě potřebuju, i když mě to štve. S menším povzdychem jsem nakonec zvedla ruku a zmáčkla stříbrný zvonek a hned toho litovala. Jenže na odchod bylo pozdě, protože se najednou otevřely dveře a v nich stál překvapený Harry.

„Katy? Co ty tu děláš?“ zeptá se mě dost překvapeně a zamračí se.

„Uhm… mám odejít?“ zeptám se nejistě, dost překvapená jeho dosti negativní reakcí.

„Ne, pojď dál.“ řekne hned, trochu si nervózně kousne do rtu a otevře mi dveře víc, abych mohla projít, což jsem i udělala. Sundala jsem si kabát a celou dobu ho sledovala. Věděla jsem, že bude možná naštvaný, ale že mě ani nepozdraví? Lehce jsem si povzdechla nad mými představami, kde mě vždy, když mě uviděl, objal a dal mi pusu do vlasů. Bohužel vím, že tohle není realita a on se nikdy nebude chovat tak, jak jsem si vždy vysnila u svého prvního kluka. Věděla jsem to, když jsem s ním začínala, ale část mého já doufala, že se změní, což částečně i udělal, ale stále je to on. – Někde uvnitř něj stále dřímá to monstrum a čeká na vhodnou chvíli, kdy se bude moct vypustit na svobodu. – Lehce jsem se zatřásla nad tou představou a radši šla za ním do obýváku.

„My o vlku a vlk za dveřmi.“ zasmál se najednou pro mě dost známý hlas a moje koutky se samovolně zvedly a já raději ignorovala ten fakt, že se o mě bavili a usmála se na ní.

„Ahoj, Gemm.“ usměju se na ní a nechám se od ní vtáhnout do jejího medvědího objetí a lehce se zasměju.

„Ahoj, Katy.“ usměje se na mě a zatáhne mě za ruku, abych si na gauč sedla vedle ní a tudíž i vedle Harryho, cítila jsem se lehce nepohodlně, když jsem byla mezi nimi.

„Ani nevíš, jak sladké bylo, když mi Harry zavolal s tím, že potřebuje dívčí radu.“ zaculila se a já jsem se překvapeně koukla na Harryho, který jen protočil oči.

„Ona kecá.“ zamumlá a radši se zvedne „Jdu pro něco k pití.“ zavrčí a hned odejde pryč, musím se zasmát, přijde mi to sladké, i když mi to k němu moc nesedí, ale asi jen nevěděl, jak zareagovat na neustálé rýpání od své sestry.

„Bylo to tak sladké, měla jsi slyšet ten jeho potupný hlas, jako kdyby žádal o smrt.“ směje se dál a tentokrát si nemůžu pomoc, ani já a musím se taky zasmát. Trochu jsem nechápala, jak může mít takovou radost z toho, že byl bezradný, ale možná to bylo tím, že jsem si se Sarah nebyla moc blízká.

„Gemmo? Kurva, slyším tě, tak drž hubu.“ zařval z kuchyně a dříve, než stihla Gemma něco říct, tak přišel a podal mi skleničku s vodou, usmála jsem se na něj a vzala jsem si jí od něj. Sedl si vedle mě a obmotal jednu ruku okolo mých ramenou. Pro někoho by to bylo normální, ale já na to zkrátka nebyla zvyklá, a už rozhodně ne od Harryho. Prostě mi to na veřejnosti připadalo takové zvláštní…

„Vlastně se docela i divím, že má holku.“ ďábelsky se zaksichtila po tom, co na nás chvilku koukala a já se musela chtě nechtě zasmát.

„Mrcho.“ zasmál se Harry a hodil po ní první polštář, který se mu dostal pod ruku. Musím uznat, že mě naprosto fascinovalo to, jak se Harry dokázal chovat uvolněně a v pohodě, bylo to snad poprvé, kdy jsem ho takhle viděla a doufala jsem, že to nebylo ani naposledy.