Na stole dohořívá má poslední svíčka,
čas temnou nocí neúprosně plyne.
Tichounce se schoulím do malého klubíčka,
noční hvězdná peřina přikryje mne.
Plno myšlenek proběhne mi hlavou,
v každé se objeví kousek Tebe.
Snažím se usnout s mojí představou,
že ležíme pod hvězdným nebem vedle sebe.
Hodiny pomalu odpočítávají poslední vteřiny,
dokud se ráno neprobudí usměvavé slunce.
Zachumlaná do té tajuplné peřiny,
cítím se jak malinký brouček na převeliké louce.
Chybí mi Tvé pevné objetí,
dodává mi krásný pocit bezpečí.
Noční temnota s přicházejícím ránem odletí,
jen tichounce a bez řečí.
Plamínek svíčky upadl v zapomnění,
nekonečný čas zastavil se ve vteřině.
Mé myšlenky propadají snění,
a schovají se v noční hvězdné peřině.
BẠN ĐANG ĐỌC
Básničky...
Thơ CaPapír a tužka. Pocity a slzy. To všechno stačí k tomu, abych mohla psát. #22 .... 19.12.2016 #17 .... 2.1.2017 #13 .... 3.1.2017 #8 .... 13.12.2017 #7 .... 14.12.2017 #4 .... 16.12.2017 #1 .... 7.8.2018 🖤
