Nemůžu žít bez tebe,
proto pláču v koutě schoulená.
Andělský pláč snáší se z nebe,
aspoň vím, že nejsem sama.Něco krásného cítím k tobě,
to co jsem nechtěla, aby se stalo.
Ty se ale věnuješ jen sobě,
mé tělo už to vzdalo.Mé pocity ale tělu odporují,
andělé s nimi souhlasí.
Pláčem se mnou plují,
a ty tomu říkáš "ošklivé počasí".Tělo s pocity se rve,
ale srdce všechno odnáší.
Pocity vyhrály v téhle hře,
andělé mě stále unáší.Po dlouhé době další báseň. Chci teď přidávat častěji, tak se mi to snad povede a doufám, že to aspoň někdo budete číst. Díky za všechno! ❤
YOU ARE READING
Básničky...
PoetryPapír a tužka. Pocity a slzy. To všechno stačí k tomu, abych mohla psát. #22 .... 19.12.2016 #17 .... 2.1.2017 #13 .... 3.1.2017 #8 .... 13.12.2017 #7 .... 14.12.2017 #4 .... 16.12.2017 #1 .... 7.8.2018 🖤