21.

176 17 0
                                    

"Počkej, chci jít uprostřed."

"Ale já vás chtěl za ruku držet oba."

"Jo? A proč bych chvíli nemohl já?"

Šli jsme dneska nakoupit a doplnit zásoby. Ale s těmi dvěma to bylo k nevydržení, pořád se popichovali, a nejen nevinně, jako se to dělává.

"Mohli byste se přestat hádat? Tak půjdu doprostřed já."

"Promiň, Vali, my se nehádáme."

"Rick má pravdu, jenom se někdy nepohodneme i kvůli takové maličkosti."

Proč se mi najednou nelíbí, jak se usmívá? Není to ten upřímný úsměv, kterým mi vidí až do duše, naopak před sebe staví clonu, aby nikdo nic neviděl.

"Slyšel jsem vás hádat se, když jsem spal."

Cítil jsem, jak se oba mírně zarazili. Přišel jsem snad na něco, na co jsem neměl? Nejsme snad teď všichni tři ve vztahu?

"Vali, Adam se vrátil domů přiopilý a tropil scény."

"Proč mu to říkáš?!"

"Protože je to náš přítel?"

"Neboj se, Adame, já tě i přes to miluju."

Pusa na tvář asi ne všechno vyřeší. S něčím ale pohnula. Aspoň se mi začal svěřovat více a já měl konečně pocit, že bych mohl být jejich plnohodnotný přítel.

Chtěl bych láskuWhere stories live. Discover now