Nikdy jsem nevěřil, že vydržím tak dlouho bez vzduchu, protože ten polibek trval minimálně minutu. Když jsme se od sebe odtáhli, tak jsem si jeden tomu druhému zahleděli do očí. Usmál jsem se a prohrábl ty jeho stříbrné vlasy, které mě na něm upoutali jako první.
,, jsi tak nádherný Yoongi. Jak sis někdy mohl myslet, že bych tě políbit nechtěl. Políbit tě bylo to, na co jsem myslel každý den" řekl jsem a pohladil ho po líci.
,, J-Jimine já" zakoktal se. Propletl jsem si sním prsty. Usmál se a odkašlal si.
,, můžeme se posadit prosím ?" Řekl.
,, Ehm jo, promiň" řekl jsem vykoleně, pustil jeho ruku a slezl z něj. Posadili jsme se a Yoongi hned chytl tu mou ruku do té jeho a propletl si semnou prsty.
,, Víš Jimine, nikdy jsem si nikoho k tělu připustit nechtěl, vážně nechtěl. Jenže pak jsi se objevil ty a změnil mi celý život. Nikdy se o mě nikdo nezajímal a ani nestaral a já.. prostě jsem si myslel, že to tak zůstane a že zůstanu navždy sám. " chtěl jsem říct, že teď už sám nebude, jenže Yoongi zase začal mluvit.
,, Ale pak jsi se objevil ty a můj život se otočil. Byl jsi tu i přes to, že jsem tě odháněl. Ukázal jsi mi, že jsem pro tebe důležitý a že vážně nejsi jako ostatní. A já Jimine, já ti chci za tohle všechno poděkovat. Jsem rád, že to jsi ty, kdo mě první políbil a né někdo jiný, protože tobě na 100% věřím" řekl mi Yoongi a zrudnul.
YOU ARE READING
the Silver hair
FanfictionNikdy jsem si nemyslel, že pro mě chlapec se stříbrnými vlasy bude tak moc znamenat. ,, pokud je tahle láska ta pravá Jimine, tak se znovu setkáme" *Pjm, Myg*
