~Love Scenario~
*písničku si můžete pustit jen tak pro atmosféru ^•^*
Stojím uprostřed svého pokoje...tedy spíš...mého bývalého pokoje, v domě mých rodičů. Uklízím z něj své věci, jak staré, tak zachovalé. Kolem sebe mám spoustu připravených krabic, do kterých ty věci skládám. Své staré plakáty...staré hračky...takové ty klasické vzpomínky na dětství. To nejkrásnější období života. Ah, jaké to krásné vzpomínky...
Skončila jsem s uklízením svého pracovního stolu, stejně tak s úklidem skříní, šuplíků a poliček, ze kterých jsem ještě pečlivě setřela prach. Radši kontroluji, jestli jsem ještě něco nezapomněla zabalit. Při zkoumání svého již bývalého pokoje, jsem narazila na fialovou krabici, která byla zasunutá daleko pod postelí. Vytáhla jsem jí a sfoukla z ní prach, který se na ní za tu dobu usadil. Na krabici bylo napsáno:
„We purple you, Bangtan!"
Začala jsem se usmívat a pomalu odkrývat víko té krabice. Vše tu mám uschované, pěkně seřazené jak kam co patří...všechna alba BTS, lightsticky, různé letní balíčky, a lístek z jejich posledního koncertu. Je tu vše, co jsem za všechny ty roky zvládla nastřádat. Je tu uschována polovina mého života. Jenom v jedné jediné krabici.
Jak jsem se rozhodla prozkoumat hlubiny této krabice, něco jsem našla. Byla to hudební skříňka. Opatrně jsem jí vytáhla, a s úsměvem si jí prohlížím. Na vrchu bylo napsáno:
„Vždy budeme ve tvém srdci - BTS"
Ano, vždy budou v mém srdci a nic to nikdy nezmění.
Opatrně jsem vzala za kliku té skříňky a začala s ní otáčet. Po chvíli se ozvala melodie mé oblíbené písničky...
Magic Shop...
Zaposlouchala jsem se opět do té nádherné melodie. Té melodie, která mě vždycky dokázala uklidnit a povzbudit.
Stoupla jsem si k otevřenému oknu, a zakoukala se na tu barevnou kombinaci, která se míchá s noční oblohou. Hvězdy tomu dodávají krásně zářivý efekt. Nic mě tu neruší, jsem to jenom já, má hudební skříňka, a spektrum různých galaxií na obloze...
Vždy mi ta písnička dávala naději...naději v to, že i jednou já objevím svou vlastní galaxii...svůj vlastní Magic Shop...
Melodie pomalu ustála, a do pokoje vběhl můj pětiletý syn.
"Mami, kdo tu písničku napsal?" Zeptal se mě s hvězdičkami v očích, na což jsem mu s úsměvem odpověděla.
"Tvůj tatínek zlatíčko...tvůj tatínek." Pohladila jsem ho po jeho hedvábně jemných, černých vlasech.
Poté přišel i můj manžel, a vypadal...šťastně. Z očí mu vyzařovaly jiskřičky štěstí.
"Ty posloucháš moji písničku?" Optal se se zářivým úsměvem. Na odpověď jsem mu kývla, a tu skříňku zase pečlivě dala do své fialové krabice. Vypadá už celkem zašle, nechci aby se rozbila...
"Já tě tak miluji, jagiya..." řekl jak si mě k sobě přitáhl za pas. Na moment jsem se zadívala do jeho čokoládově hnědých očí. Upřeně na sebe zíráme, jako tehdy. Pamatuji si to, jako by to bylo včera...
Byla jsem na očekávaném BTS koncertě. Celou dobu jsem se strašně těšila. Celý koncert se vydařil, bylo to nádherné, lepší než jsem očekávala...
Když koncert skončil, dostala jsem se se svým lístkem do zákulisí, a tam jsem ho spatřila...jak na mě koukal svým kouzelným pohledem, který jsem tak moc dobře znala. Vždy jsem ho vídala ve svých snech, o kterých jsem si myslela, že se nikdy nesplní...
Že ten kvítek mých snů nikdy nevykvete...
Ale pravda byla nakonec jiná...
Se svým nejvřelejším úsměvem jsem ho stiskla ve svém objetí. Chci aby to tak zůstalo už napořád...takhle ho držet, a doufat, že to už nikdy neskončí...chci si svůj kvítek snů pěstovat dál, chci aby vykvetl...
"Taky tě miluji, Park Jimine..."
~The End~
~~~~~~~~~~~~~~
Tenhle Oneshot byl trochu kratší, ale přesto doufám, že se vám líbil (aneb když se rozhodnu ponocovat abych to dopsala😅^•^)
Budu ráda za každou ★ nebo komentář (☆▽☆)
감사합니다~❤️
