Jezdkyně apokalypsy: Fae

Kapitola šestá - Ohněm, ledem a kamenem

Překonat hory nám trvalo několik týdnů. Během nich jsme blíže poznávali nesnáze počasí. Ke svojí nelibosti jsem musel uznat, že mít s sebou věštkyni se nám u tohohle hodilo. Dokázala dobře předpovědět počasí, a hlavně kde je vhodné nocovat, abychom se ráno neprobudili promočení. Na noc jsme se snažili najít jeskyni nebo nějaký větší skalní převis, pod který bychom se ukryly a byly chráněni před případným deštěm. Jednou se dokonce stalo, že jsme se museli ukrývat před sněhem. To bylo až ke konci, když jsme hory skoro překonali, ale stále jsme se ještě nacházeli dost vysoko.

I bez sněhu byla v noci zima. Vzít kožešiny byl dost rozumný nápad. Taky jsme museli vždycky před spaním najít dost dřeva, abychom se zahřáli. To bylo místy problematické, když kolem byli spíš skály a ne stromy. Někdy jsem se proto musel trochu vrátit, abych nasbíral nějaké dřevo. Aspoň s rozděláváním ohně jsme neměli problém, Fae to zvládala pomocí kouzla levou zadní. I tak jsem ale pro jistotu s sebou sbalil nějaké křesadlo.

Týden po překonání hor nás v údolí dostihla zima. Děkoval jsem bohyni, že nás nezastihla v horách. V prvním větším městě jsem nám koupil stan. Nechal jsem za to dost peněz, i když to byl jen obyčejný stan pro dva. V podstatě jen plachta a pár tyčí. Ale ve sněhu už bychom pod širákem spát nevydrželi. I Arithea si jeden stan koupila pro sebe a Wiga. Byl jsem za to rád, aspoň náš stan byl jenom pro nás.

Mezitím Fae po večerech cvičila, aby zvládla kouzlo na odpuzování vody. Začala na něm pracovat už v horách, ale až v údolí ho zvládla. Problém byl, že tou dobou se už voda změnila v sníh a na něj ten nefungovalo. Fungovat začalo, až když na nás sníh začal roztávat. Fae proto ihned začala pracovat na modifikaci kouzla na sníh.

Sníh nás i bez toho značně zpomalovat. Brodit se sněhem bylo těžké, I když jsme chodili po cestách, ale jenom ty často používané, měli rozbrázděný sníh a šlo se po nich snáz. Kromě toho bylo už nemožné najít nějaké suché dřevo. Napřed jsme museli nasbírat hromadu malého chroští, které rychle a snadno hoří, a co nejblíž ohni vyskládat větší dřeva, aby rychle vyschlo a mohlo se přiložit. Celé to prostě trvalo déle, než jsme se vůbec mohli dostat k tomu, něco si ohřát.

Hned po jídle Fae zalézala do stanu, zatímco já jsem ještě chvíli dohlížel na oheň.

"Ty mi nevěříš, že ne?" zeptala se mě jednoho večera Arithea.

Její otázka mě zarazila. "Proč myslíte?"

"Protože pokaždé, když zalezu do stanu, začneš studovat mapu, kde jsme a kudy vás vedu."

Nezapíral jsem. Nemělo to smysl. Pochybuju, že bych věštkyni ošálil. Jen mě zajímalo, jestli jí to odhalila nějaká vize. "Jak jste mě odhalila?"

"Moc s ní šustíš. A věděla jsem, že si ji koupíš ještě dřív, než si to skutečně udělal," vysvětlila mi. "Jen mi vysvětli proč mi nevěříš."

"Najednou jste se tu objevila, my vás neznáme a stejně vás následujeme, kam nás vedete. Tak chci vědět kam," odpověděl jsem jí upřímně.

"To dává smysl," kývla. "Je dobře, že si dáváš pozor. Musíš být opatrný. Obzvlášť když chráníš Fae."

Při té poznámce jsem zpozorněl. "Proč? Vy o ní něco víte?"

Pozvedla obočí. "Já jsem tím jenom myslela, že má potenciál stát se mocnou čarodějkou. Toho by někdo mohl zneužít."

Uklidnil jsem se. Takže nic nevěděla. Šlo jenom o její moc. Ale třeba o tohle mohlo jít I těm vojákům. Nerozumím tomu, jestli je Fae nějak víc nadaná čarodějka než ostatní. Že by ji chtěli najít kvůli tomu?