heyhey || 5sos

12.- Rande 1/2

"Víš ty vůbec, jak moc si protiřečíš?" uvědomila jsem s to a Michaela upozornila. Jednu chvilku jsem se s Lukem nesměla bavit a pak nás hned shippoval. Trochu k nepochopení, ale vlastně Mikey nikdy moc logiku v ničem nedával, takže to bylo vcelku odpustitelné.
"Však mě znáš." mávnul rukou.
"Ne ale počkej. Jak to teda teď všechno myslíš?"
"No tak rozcházet jste se nemuseli, ale když už, tak si choď s Lukem, vypadá jako fajn týpek."
"Takže už jako nedělá problémy, mi chceš říct?"
"No nadělal jich už dost, takže mi je to u prdele." zasmál se. 
"Ne ale teď vážně. Kdyby náhodou něco mělo bejt, jakože já bych dost ráda, vadilo by ti to?"
"Jasně že ne. Ty seš šťastná- jsem i já. Když seš smutná- jsem i já. Jsme jedno tělo." fajn, že to takhle bere.
"A když ty seš zamilovaná, i já jsem." řekl strašně potichoučku, pomalu jsem ho neslyšela, což byl i myslím účel, ale já to slyšela, haha. Nicméně, dělala jsem, jakože nic neslyšim.

Když jsem přišla domu, uvelelbila jsem se u počítače s hrnkem kakaa, jak jsem to měla ráda a na klín jsem si vzala Bessie, kterou jsem dost zanedbávala, abych pravdu řekla. Poslední dobou jsem měla ale trochu jiný problémy, než je buldok.

Přišla jsem na Facebook. A vida, Luke byl online. Tohle byla šance zjistit něco o tom včerejšku.

H: Čauky:)
L: Ahooj :D :)
H: Můžu mít dotaz? :D
L: Nech mě hádat, je to kvůli tomu včerejšku, co? 
H: Jo, vlastně jo :'DD
L: No, tak za to se ti omlouvám :/
H: Jako za co?
L: Žeby za ten včerejšek? o.O 
H: Tak tohle je věc, za kterou se vážně, ale vážně omlouvat nemusíš :DD :)
L: No vidíš...:)
H: Ale stejně mě zajímá proč se to stalo :P
L: Tohle by se přes fb dost blbě vysvětlovalo :/ :D
H: Má to bejt jako nenápadný naznačení, že chceš jít ven, hádám :D
L: No vidíš, jak už mě máš přečtenýho. :D A co to tentokrát nazvat rande? :)
H: No vidíš, rande zní fajn :D :)
L: Ale nastává problém jménem škola. Vracim se pozdě a musim editovat videa, když se vrátim. Pak je pozdě a já ráno vstávam (ta náhoda) :D :/
H: To se pořeší... Nemuseli bysme jít to školy :D
L: Taková rebélie... :DDDD to se mi líbí :)
H: Super :D mohli bysme se sejít už brzo ráno, ať si naši myslej, že jdu do školy.
L: Chytrá holka ;D hele, co kdybys přijela tentokrát ty do Uptonu? Mě se nikam nechce :D
H: Ty lemro! :'DD ale dobře :)
L: Vlak, co přijíždí sem je tady v 7:37, což znamená, že u tebe bude kolem půli :))
H: Jojo, tak já se tam zejtra objevim :D hlavně tam buď, neznám to tam.
L: Bude mi ctí ti dělat doprovod :)
H: Ještě aby ne když jdeme na rande :'DDDD
L: No jo no :D
H: Už se těšim :3 ale teď už musim jít.. :D
L: Já jdu editovat. Ještě večer vyjde "karaoke party" :'D
H: To snad ani nechci vidět :'DDDDD
L: Hele! :D tak zatim :)
H: Čaukooo:) 

Takže se mám alespoň zejtra na co těšit. Uhá, už jenom z představy, že jdu na rande s klukem, do kterýho jsem zamilovala a už jsme se i líbali. Tohle bude ještě skvělý. - Hope Sanders, 2014.

**

Bylo ráno a já psala Mikeymu:

Že budeš taková láska a omluvíš mě? :**** :D 

Odpověd jsem mi (na Michaela) dostalo až překvapivě rychle:

Jasně, ale něco si za to naúčtuju, to ještě příjde :D A co ti je, "chudinko"? :D

Blb.

Tak musim si něco zařídit, víš co :D

Jasně... :D no nic, já musim :D užij si "zařizování", já tě teda jako omluvim no.. ale zadarmo to nebude. *vážnej pohled*

Táhni :D ale díky :) lávuju tě :D <3

Já tebe víc :D :********* :'DDD 

A teď zpátky do normálního života. Musela jsem vypadat líp než kdy jindy- tohle bylo rande. Situaci jsem vyřešila skater sukní pudrově růžové barvy a bílým tílkem. Zbytek jsem doladila zlatým řetízkem a náušničkami ve tvaru růžiček. K tomu moje milované vansky, přes sebe jsem ještě přehodila šedý svetřík a vzala si tu nejteplejší bundu, co jsem doma měla- při mém štěstí to byla fakt hodně teplá bunda. Makeup už byla klasika- linky, řasenka a světle růžová rtěnka. Vlasy jsem spletla do hodně vysokého rybího copu.

Přijela jsem autobusem na nádraží a rozhloučila jsem se s Ashem, co zrovna odjížděl dalším busem na kraj Westhieldu, v podstatě na hranici s Riverhamptonem, kde měl školu.

Viděla jsem jenom ten vlak, kterým jsem měla jet a znervozněla jsem. Co, když tam nebude? Co, když je to nakonec úplně šatnej vlak? Ale hlavně jsem byla nervní z toho, jak se k sobě budeme chovat. Respektive jak se bude chovat on. 

Nasedla jsem na něj a netrpělivě vyčkávala cedule Upton. Nakonec to ani nebolelo a za chvíli už jsem stála na chodníku a rozhlížela se do stran. 

Nakonec se ten ňůňa objevil za mnou.
"Baf!" vykřikl a zezadu mě chytil. Celkem jsem se lekla, to musím uznat.
"Ahoj." usmála jsem se a objali jsme se. 
"Něco jsem ti přines. Doufám, že máš ráda čokoládu. Nebo něco v tom smyslu." řekl a dal mi do ruky Kinder Penguin. Bravo Hemmingsi, vážně.
"Je tam tušňášek, koukej." zašišlal, ukázal na to a zatleskal. Na tučňáky byl trochu ujetej, no.
Začala jsem se řehtat, on je fakt skvělej. 

"Tak díky no." vydala jsem po chvilce ze sebe a on se smál taky. Asi tomu, jak jsem trapná, páč jsem fakt byla. 
"A teď se můžeš dát do vysvětlování." dodala jsem po chvíli a rozbalila si svoji mňamku. 
"Čehože?" ty seš fakt nenápadnej...
"No předevčírem jsi pak nasedl na vlak a odjel bez jedinýho slova. Chci vědět, proč se stalo, to, co se stalo." já to z něj prostě dostanu, mě to nezajímá. On to řekne, já vim, že jo.

"Jo tohle no... Jak bych to řekl. Prostě seš ta úžasná Hope, která se mi líbí už od začátku." spustil tak nervózně. Bylo to strašně roztomiloučký. A hlavně se to hezky poslouchalo. Kord teď, v tomhle postapokaliptickym období.
"No a prostě mi příjde, že nás to k sobě nějakym způsobem táhne. Prosím, řekni mi, že nejsem sám."
"To rozhodně nejseš." usmála jsem se a on hned na to taky. Zase působil tak uvolněně.

"No tak tos mě právě udělala asi nejšťastnějším klukem na světě. Teda až po Danu Bilzerianovi." jak tenhle ichtyl dokáže z takový hezký chvilky zase udělat něco takovýho. To mě přinutilo milovat ho ještě víc.

"No to nevim, upřímně, byl jsi můj crush už hodně dlouho, takže bych se asi hádala, kdo z nás má právě teď větší radost. I když to je asi jasný. Je to přece Dan Bilzerian."
"No všaaak!" křikl a oba jsme se smáli jak na houbičkách. 
"Ne ale teď vážně. Že se mnou budeš chodit?" vykoukl na mě a myslím, že jeho ta otázka zaskočila víc, než mě samotnou.

___________________________

Hällo :D

Takže vám přináším díl, který bude mít pokračování možná ještě dneska, páč mě to fakt baví :'D *stay egoist

Lávuju vás všechny, to už víte <3

Danke, vaše Elíí xx