68.- Kolaudační párty 1/2

777 79 13
                                    

*POHLED NICKY*

Včera odjela Hope. Víme, odjela jen do Uptonu a vídat se budeme ve škole, ale stejně mi bude chybět. Už to nebude tak jakože si jen tak náhodně zavoláme s otázkou, jestli nejdeme ven a šly jsme. Tohle bylo jiný. 

ALe protože bydlela v novém, musela uspořádat kolaudační párty, kde byli všichni lidi, který znala a všechny lidi, který pomalu v životě neviděla, vzhledem k tomu, že její rodiče nový dům hned zezačátku opustili na celý víkend, vlastně ani nevím, proč. 

Ale k věci. Všichni už si stěžovali, že to byli tři nesnesitelné dny bez kalby, Hope se rozhodla ji udělat už v pátek večer. Na odpoledne jsem k nim přijela (jenom já), abych jí s něčím pomohla.

Úplně poprvý jsem nevěděla, kde vlastně bydlí. Pak jsem si uvědomila, že mluvila o béžovým baráku a hned mi to došlo. Tuhle ulici jsem navíc poznávala z Lukových videí.

Zaklepala jsem. Doufala jsem, že mě uslyší, protože jaksi ještě neměli zvonek. Proto jsem si dala práci s tím, aby to klepání vážně bylo slyšet. Za chvíli mi naštěstí otevřela.

"Nemusíš nám do těch dveří tak bušit." zasmála se.
"Třeba se mi nelíběj." odsekla jsem a pka se sama taky uchechtla. 
"Pojď dál." otevřela dveře úplně a posunula se ke zdi, aby mi udělala místo.

Ten jejich dům je fakt bomba. Už mi hlavou běhaly obrázky toho, jak to tam bude vypadat večer, až to tam všude zaplněj lidi. 

Došly jsme do kuchyně. Hezký. Kombinaci černé a jakéhokoli odstínu šedé, černé nebo bílé prostě miluju. Tohle bylo prostě wau. 

Hope vyndala z lednice nějakou pomazanku a rohlík. Áha, jednohubky. Daly jsme se do práce.

"Sib mi prosím jednu věc." začala jsem a při tom si brala do ruky kolečko rohlíku a mazala ho pravděpodobně sýrovou pomazánkou. 
"Jo?" podívala se na mě a s křivým úsměvem a trochu nechápavým pohledem odvětila.
"Chodíš s Lukem. Tak se prosím drž dneska jenom u něj, jo?"
"Jasně." zasmála se. 

"A ty mi taky něco slib." dodala. Né prosím, ať nenaráží na-
"Dneska máš další skvělou možnost. Zkus ji využít." mrkla. Jo, přesně tam naráží.
"Já si zvolim sama, kdy o to přijdu,děkuju." zamumlala jsem protivně.
"Ale já to nemyslim špatně! Prostě mi přijde jenom divný, že holka jako ty je ještě panna!"
"Prosím, přestaneme se o tom bavit, ano? Prostě ještě nepřišel nikdo vhodnej ve vhodnou chvíli. Dál už to nehodlám rozebírat." cekla jsem a do už hotových jednohubek jsem zapichávala párátka.
"Promiň."

"Dobrý den, dámy." seběhl Luke zeshora a promnul si oči. Pravděpodobně spal, jezuuus, to je rozkošný.
"Ahoj." vyjekla jsem a otočila se k němu. 
Přišel k Hope, která zrovna krájela další rohlík a zezadu ji chytil za boky a dal jí pusu na tvář. Awww já chci taky.

"Pán nám spinkal?" otočila se na něj a chudák si málem vyvrátila hlavu, on má fakt asi tři metry. 
"Jo." vlepil jí letmou pusu a pak šel do obýváku a pustil televizi.

"V kolik přijdou?!" křikl z pohovky, bylo to tam velký, tak museli křičet, aby se v jedný místnosti dobře slyšeli. 
"Kolem pátý!"
"Fajn." přepnul na MTV a dal to pořádně nahlas. Pak se vrátil zpátky do kuchyně a z lednice si vyndal lahev piva, trochu jinej Luke než z videí. Po chvíli se znova rozvaloval na pohovce.

"Takhle se chová pořád?" šptila jsem Hope do ucha. Luke tak trochu badass se mi moc líbil.
"Ne, teď si jenom před tebou hraje na drsňáka."
"Jo ahá." přikývla jsem hlavou.

Kolem půl páté někdo klepal na dveře.
"Lukey, dojdi tam!" okřikla ho Hope. 
"Jo, jasně, už jdu." nespokojeně se zvednul z gauče a šel ke dveřím. Mezitím jsme už vyndaly s Hope z mrazáku flašky s rumem, vodkou a podobnym pitím. 

"Zdar." zaslechla jsem od dveří. Pak takové to dupání, které vydával Calum. Bože prosím, jen ať se tahle noc nezvrtne. Z mojí i Hopiny strany.

Na pátou hodinu už začínali chodit další lidi, dveře se netrhly, barák byl k prasknutí, dokonce i přes to, jak velký byl. Vlastně teď už se moc velký nezdál.

Narazili jsme sud s pivem, rozlévali jsme tvrdší alkohol a zábava rozhodně nechyběla. Místností se linul nějaký večerní playlist MTV dunící ze stereo beden připojených na televizi a všichni tancovali. Trochu jako na Slivestra. 

Zrovna se rozezněla písnička Animals od Martina Garrixe (díkybohu ne od Maroon 5, ta je strašně úchylná) a všichni pařili, co to dalo. Na refrén všichni skákali a pškně do rytmu, sem tam jste mohli najít nějakej 'moc rozkošnej' pár, olizující si vzájemně všechny části obličeje a krku (lol, představa, že by si třeba lízali oči je dost komická, neberte, prosím, všechno tak doslovně)

Přišla jsem k Hope, tancovala na jídelním stole a vypadala, že byla trochu na kaši.. No.. 'trochu'.

"Pst, pojď jsem." zatahala jsem ji za ruku a ona slezla a vyčítavě se na mě podívala. Jakoby pohledem říkala kvůli tobě jsem ukončila svou skvělou show! 
"Co je?"
"Moc to nepřeháněj, abys zase neskončila v posteli s Hoodem nebo Cliffordem, jo?"
"Dej pokoj." mávla rukou.
"Sama seš nalitá jak hovno, tak mě nepoučuj." byla docela nepříjemná.
"No jasně."
"Víš co? Hele! Támhle je Johny, bež za nim a konečně se staň ženou!" ukázala směrem na Johnyho Blacka, spolužáka. Nebyl špatnej, ale svoje panenství jsem mu rozhodně dát nechtěla.

"Seru na to." odeskla jsem a kopla do sebe další panáka

**

Bylo mi zase na blití, jako skoro na každý párty, vyběhla jsem do patra, kde nikdo nebyl, protože tam nebyla slyšet hudba a hledala místnost zvanou koupelna. Otevřela jsem první dveře- vypadalo to jako Ashův pokoj. To asi ne. Otevřela jsem druhý- bingo! Klekla jsem si k záchodový míse, strašně mě to natahovalo, ale nakonec jsem se nepozvracela. Ale bylo mi pořád strašně blbě! Bohužel, jsem moc srab na to, abych si strčila třeba prsty do krku nebo tak, takže dokud to vážně nepřijde normálně, radši budu roky ležet někde s nevolností.

Šla jsem ven, abych se nadýchala čerstvýho vzduchu. Venku nikdo nebyl, byla na to moc zima. Sníh se sypal z oblohy a mě se od pusy linul kouř, způsobený těma asi mínus šesti stupněma, co byly.

"Pokud hádám správně, měla bys bejt asi v trochu jiný části baráku." vyrušil mě něčí hlas z nekonečného přemýšlení. Byl to Luke. Vypadal líp, než kdy jindy. Ono upřímně- já ho Hope vždycky záviděla, teď byl namol, mohla jsem toho využít.

_______________________________________

Béééjam čaute, hír jů ár, d nekst part of máj grejt stóry.

ne, lol

ještě 300 reads a mám 20 000 !!!!!!!!!!!!!!!!! woooooooo

miluju vás miluju vás miluju vás

jo a čistě mimochodem, zase plánuju změnit úvodku a mám strach, že mě za ni úplně vyhejtíte, ale nevermind :'DDDDDD

to je asi vše, ještě teda jakože věnování pro Šárinku, vzhledem k tomu, že je stejnej retard jako já :'DDD

zatim páčko a danke, vaše Elíí xx

heyhey || 5sosKde žijí příběhy. Začni objevovat