Embark // h.s. (TRANSLATION)

EIGHTEEN

John a Harry svolali toho odpoledne schůzku. Všichni se sešli v troskách vesnice, jejich tváře byly bledé a těla se třásla strachem.

Celia stála s paží omotanou kolem Harryho, zírající na mnoho tváří mužů a žen, se kterými žila. Moc jich neznala, neboť její a Harryho příjezd nebrali mile. Její oči se potulovaly po tvářích, přičemž hledala Marisol. Uprostřed davu stála, oči měla přilepené na Celiiné a její plné rty se vytáhly do úsměvu, když zatahala za Edwardovu paži. Zvedl oči k Celií a přikývl. Celia mu oplatila úsměv.

John a Eleanor byli poslední, kdo přišel, jejich pouhá přítomnost způsobila, že ve vzduchu vzrostlo napětí. John a Harry si vyměnili krátká přikývnutí, drželi to na civilní úrovni, aby se lidé nebáli, ale Eleanor a Celia věděly, že mezi nimi bylo napětí.

Eleanoriny oči byly sklopené, přičemž následovala otce vedle Harryho a Celie. Na tváři měla chmurný výraz a ani jednou nezvedla pohled, ani aby se podívala na Harryho tvář. Celia se zamračila, načež zírala na mladou dívku, pokoušející tomu přijít na kloub.

„Dobré odpoledne všichni," začal John. „Rád vidím, že jsou všichni v pořádku a v bezpečí. Strašlivý strach, který se dnes ráno objevil, nebyl nic víc než strach. Ale už se nemusíte obávat o další problémy s domorodci, protože jsme dospěli k dohodě. Abychom uklidnili problémy mezi námi, nabídl jsem náčelníkovi něco, co spojí naše lidi." Natáhl paži ke své dceři, nabízející jí ruku. Váhavě se na ni podívala, ale položila její malou ručku do jeho dlaně a vykročila vpřed.

„Ruku mé dcery."

Bylo ticho. Přemáhající ticho bylo hustší než dříve. Šok byl ve tváři všech, načež všichni sdíleli stejnou myšlenku, určitě to nemůže myslet vážně.

Celiiny rty se pootevřely a spadla jí brada, dokud Harry do ní nestrčil. Těžce polkla. Eleanor nebyla její přítelkyně, ale Celia ji v tu chvíli chtěla obejmout. Kdokoli mohl vidět strach v jejích očích, když se zaměřila na své nohy, vyhýbající se davu, než se její a jejich oči spojily. Byla to jen holka.

„Jsem přesvědčen, že tohle bylo poprvé a naposledy, co strach zasáhl naši kolonii. Zítra se bude konat svazek a budeme žít v harmonii. Naviděnou."

John se otočil na podpatku a začal odcházet. Na chvíli Eleanor zůstala stát na místě jako socha. Když si nakonec uvědomila, že setkání bylo u konec a její otec byl pryč, zvedla oči k Celií. Byly bez života. Pak odešla, následující cestu jejího otce.

Celia cítila, jak jí Harry stiskl ruku. Vzhlédla na něj sklíčeně.

„Já vím," řekl, než mohla Celia vůbec promluvit.

Potřásla hlavou.

„Není to fér, Harry, viděl jsi její pohled. Je vyděšená. Musíš něco udělat."

„Nemůžu nic dělat, drahá. Je její otec, nemůžu k tomu nic říct."

Celia se odtrhla od Harryho a šla sama domů, Harry šel za ní, volající její jméno. Utíkal, aby ji dohnal.

„Celie-."

„Chci opustit tohle místo," řekla, přerušující jej a vzhlížející na něj skleněnýma očima. „Chci vidět mou sestru. Chci jet domů."

Harry byl tiše. Bolelo ho srdce, když viděl, že láska jeho života byla v tak emoční bolesti. Natáhl se, aby se jí dotkl, ale ustoupila.

„Jen... potřebuji vidět Nerissu," řekla tiše, než odešla.

*

Jak slunce stoupalo a zvířata venku se začínala probouzet, Celia se vzbudila a nenašla vedle sebe Harryho. Přehodila si kolem ramenou šát a nakoukla z okna, kde viděla Eleanor odváděnou z vesnice s jejím manželem těsně za ní. Její tvář byla bledá a její oči byly plné slz, přičemž byla vedena do croatoanské vesnice, která by se jí stala novým domovem.

Eleanor zvedla oči k Celiiným, zachytávající její pohled skrze okno. Celia vytáhla rty do malého a soucitného úsměvu, jen aby se setkala s kamenným pohledem, než Eleanor zmizela z dohledu.

„Vzbudil jsem tě?"

Celia se otočila při zvuku Harryho hlasu. Zastrkával si košili do kalhot. Potřásla hlavou.

„Ne. Kam jdeš?"

„Jdu říct Johnovi, že odjedeme s další lodí do Anglie," odpověděl.

„Cože?" zalapala Celia po dechu, její tvář byla nevěřícně.

„Jedeme domů."

„Ale... Roanoke, lidé-."

Harry se přiblížil k Celií, pokládající dvě velké ruce na její malá ramena a zírající na ni s úsměvem.

„Naše rodina je ta nejdůležitější věc v mém životě. Byl jsem takový hlupák." Jeho ruce padly na její boky. „Bože, jak pořád se mnou můžeš být po tom všem, co jsem udělal?"

„Harry-."

„Ne, Celie, myslím to vážně," řekl. „Poslal jsem tě do pekla a zpátky a pořád jsi tady. Jsi příliš dobrá."

„Ty sis prošel peklem," opravila ho. „Máme své chyby, každý je má. Ale jsi pro mě celý svět." Udělala krok vpřed a uzavřela mezeru mezi jejich těly, pokládající dlaně na jeho svalnatou hruď. „Bůh ví, kde bych bez tebe byla."

„Na dně oceánu," řekl s křivým úsměvem, přičemž ovinul paže kolem jejího pasu.

Celia potřásla hlavou a políbila ho na rty. Když se odtáhla, zírala do hlubokých smaragdových očí, usmála se. Ale ten úsměv rychle zmizel, když si všimla zasmušilého výrazu, který se mu usadil na rysech. Zamračila se.

„Co se děje?"

„Cítím kvůli Eleanor hrozný smutek. Měla jsi pravdu, měl jsem něco udělat."

„Je konec," řekla Celia, svírající jeho tvář rukou a hladící ho palcem. „Její otec je odporný muž, že něco takového udělal své dceři, ale je silná a statečná. Věřím, že bude v pořádku."

„Ten hrubián."

„Domorodci jsou lidé jako ty a já. Jejich zvyky jsou různé, ale to neznamená, že jsou to barbaři."

Jemně přikývl.

„Krásná, dobrá a moudrá. Jak jsem mohl mít tolik štěstí?"

Celia se začervenala, načež si schovala hlavu do jeho hrudi, objímající jej pevně. Cítila klid v náručí muže, kterého milovala.

_____________________

Dneska přidávám aspoň Embark, díl, který jsem měla naštěstí v počítači v koši, protože jsem jej nepřekládala na flashku. Kdo to neví, na svůj instagramový profil jsem přidala oznámení. Dneska jsem přišla na to, že flashka, na které jsem měla kompletně všechny díly, které jsem kdy přeložila, uložené. A když jsem ji dneska strčila do počítače, byla až na jednu složku naprosto prázdná, nevím, co se mohlo stát. Flashku mám rok naprosto neponičenou... Nebyla v počítači, ani nikde u magnetického pole, nepřišla do kontaktu s žádnou tekutinou, opravdu tomu nerozumím, dějí se nějaké zvláštní věci, které jsou mezi nebem a zemí, nerozumím tomu... 

Ale doufám, že oceníte aspoň tenhle díl. <3

Edited