Rudý princ [Taehyung FF/BTS/Fantasy/CZ] ❤❤❤

Pod zemí

Y/N POV

Probudila jsem se s bolestí hlavy v nějaké temné místnosti. Nevěděla jsem, kde jsem. Všude byla tma. Najednou se otevřel malý železný průzor na kovových dveřích.

???: Už je vzhůru.

Ozvalo se spoza nich. Dveře se odemkly a za nimi stáli dva muži zahalení celí do černého oblečení. Rozešli se směrem ke mě. Rychle jsem vstala.

Y/N: Kdo doháje jste?

Nic neřekli, jen se posouvali blíž ke mně.

Y/N: zůstaňte tam, kde jste..

Vykřikla jsem, ale oni se však nezastavili ani o centimetr. Začala ve mně vařit voda. Cítila jsem ten poryv energie a plameny mi vyšlehly z rukou. Ti dva se zastavili a začali se smát. Dívala jsem se na ně nevěřícně.

Y/N: Vám tady jako přijde něco vtipný?

1.chlap: Jo... Ty...

Y/N: Jasně a čím třeba?

2.chlap: No třeba tím, že si myslíš, že se těch tvých plamínků bojíme.

Zase se začali smát. Tak fajn, aspoň jsem odvedla pozornost. Potichu jsem se začal krást z cely. Ti dva mi nevěnovali absolutně žádnou pozornost, což byla moje výhoda. Vyběhla jsem rychle ven a zavřela za nimi ty dveře.

Y/N: A kdo se směje teď, blbci.

Ušklíbla jsem se na ty dva, co se snažili na mě došáhnout. Tak tohle byla fakt sranda a teď najít ostatní. Otočila jsem se k odchodu, ale hned při prvním kroku vrazila do černé zdi. Oh shit.

???: Docela dobrej výkon, na holku.

Vzhlédla jsem a setkala se s párem modrých očí, které mi zíraly až do hlouby mé duše. Chtěla jsem ustoupit, ale jeho ruce mě pevně zcvakly.

???: Kampak? Už se ti tolik nelíbím?

Začala jsem se vrtět a snažila se dostat z jeho sevření.

Y/N: Pusť mě.

On se začal smát.

???: Ne... ještě ne Y/N, teď musíš jít se mnou, protože by tě někdo velmi rád viděl.

Y/N: Nikam s tebou nejdu.

Přehodil si mě přes rameno jak pytel brambor.

???: Já ti dal někdy na výběr? Nezdá se mi.

Chlap 1 a 2: Pane a co bude s námi?

Zastavil se a otočil se směrem k nim.

???: No, když jste tak moc chytří, že vám proklouzla i tahle holka, tak se určitě z té cely dostanete sami.

S tím se znovu otočil a odpochodoval pryč. Snažila jsem se dostat z jeho sevření znovu a znovu, ale marně. Hned mi bylo jasné s kým mám tu čest. I moje pokusy s ohněm byly zbytečné, nic na něm nechytlo, to černé oblečení bylo z nějakého divného materiálu. Nakonec jsem toho nechala a nechala ho mě vláčet dál těmi temnými chodbami.

Y/N: Jestli mě vedeš znovu za Taehyungem, tak si ušetři práci a rovnou mě zabij.

Svěsila jsem hlavu v beznaději. Nechtěla jsem ho vidět, už nikdy. Nedokázala bych se mu ani podívat do očí.  Ten muž se začal ale smát.

???: Proč si myslíš, že tě nesu za Taehyungem?

Zarazila jsem se. On mě snad za ním nese, ne? Kam jinam by mě někdo vláčel?