Omyl nebo osud?

Má toho moc

Ondra šel hned k televizi a rozvalil se na gauč. Ve 14 letech je už vysokej jako David, takže když si lehl na gauč, tak ho zabral celej. David s Mery šli hned za nim.
D: ,,Jako milostpán se tu rozvalí a my starý nemocný stařečci si maj sednout kam?"
O: ,,Na zemi je spousta místa."
D: ,,Ty vole, po kom je tak drzej ten harant mrňavej."
Mery se začala smát.
M: ,,Daví, je stejně vysokej jako ty a drzej je taky po tobě😂."
D: ,,No dovol."
O: ,,No ale tak, že jste to vy. Tak si teda sedněte no.



Nadzvedl se a lehl si tak aby viděla na telku.
D: ,,Si myslim frajere." řekl David a udělal na něho jeden z jeho obličejů.



Ondra se jenom usmál.
David si pololehl a Mery se k němu přitulila.



Chvilku se tak váleli.
O: ,,Mamka usnula." zašeptal Ondra, když se zvedal pro pití.
David se opatrně kouknul.
D: ,,Ajo. Tak já jí odnesu do postele."
O: ,,Jo."
David Mery opatrně vzal a dal jí do ložnice, přikryl jí a dal jí pusu. Potom se za Ondrou do obýváku.
O: ,,Jak to, že usnula teď?"
D: ,,Má toho moc v práci, doma musí skoro všechno dělat i když jí pomáháme, tak je toho furt moc. Do toho se nám furt nedaří ten prcek."
O: ,,Jo aha a myslíš, že to vyjde?"
D: ,,Jo asi jo, ale musíme si počkat no."
O: ,,Jo to jo." usmál se Ondra.
Najednou zvonek.
David šel otevřít.
T: ,,Dobrý den, já jsem Týna, Ondrovo kamarádka. Byla jsem za Ondrou v nemocnici, ale tam mi řekli, že už je doma."
D: ,,Ahoj, jo je doma. Tak pojď dál."
Týnka vešla dovnitř, zula se.
D: ,,Je v obýváku."
T: ,,Děkuju." usmála se a šla za Ondrou.
O: ,,Je ahoj Týnko."
T: ,,Ahoj Ondro. Tak co jak ti je?"
O: ,,Už se to dá. Nejdeme do pokoje?"
T: ,,Jo proč ne."
O: ,,Chceš něco k pití?"
T: ,,Tak jestli máte fantu?"
O: ,,Jo někde tady bude." usmál se a šel do kuchyně. David si zalezl k noťasu a nevšímal si jich.