Hlavně opatrně

266 8 2
                                    

O: ,,On je to takovej asi spíš povolání syn. Všechno má na co si ukáže. Já taky, ale snažim se těch věcí vážit co nejvíc to jde. Má drahý věci a myslí si jakej je frajer. Holkám se moc nelíbí. Opravdu je to jen frajírek."
D: ,,A jak se učí?"
O: ,,Moc dobře ne. Drtí se jak nejvíc umí, ale stejně nejlíp za 3."
D: ,,No chlapec závidí, že si oblíbenej, že se líp učíš a že se i líbíš holkám ne?"
O: ,,Já nevim, asi jo." pokrčil ramenama.
D: ,,A tobě se už líbí nějaká?"
Ondra jenom přikývl.
O: ,,Ale já asi jí ne." sklopil hlavu.
D: ,,Proč myslíš?"
O: ,,Nevím.. Myslím si to."
D: ,,Tak jí někam pozvi nebo jí zkus napsat."
O: ,,Myslíš?"
D: ,,No jasně."
O: ,,Tak jo. Děkuju."
D: ,,No nemáš za co." usmál se.
Za chvilku přišla i Mery.
Dary potom odešli do práce. Ondra tam bude ještě aspoň 3-4 dny. Ten kluk tak tejden.
Ondra se nudil a nevěděl co má dělat. Najednou mu cinkla zpráva. Otráveně se podíval kdo mu píše.

Měl radost, že se mu Týna ozvala

Hoppla! Dieses Bild entspricht nicht unseren inhaltlichen Richtlinien. Um mit dem Veröffentlichen fortfahren zu können, entferne es bitte oder lade ein anderes Bild hoch.

Měl radost, že se mu Týna ozvala. Byla to ta holčina co se mu líbí. Bavili se spolu normálně jako kamarádi v partě, ale Ondrovi se líbila. Ovšem Ondra nevěděl, jestli se on líbí Týně.
David měl chvilku čas, tak se tam zastavil.
O: ,,Týna sem přijde."
D: ,,To je ta jak se ti líbí?"
O: ,,No." usmál se.
D: ,,Hlavně opatrně a jemně jo? Dělej jakože nic."
O: ,,Dobře."
David odešel a okolo 2 přišla Týna na příjem.
T: ,,Dobrý den pani Hofbauerová. Můžu za Ondrou? Slíbila jsem mu, že za nim přijdu."
M: ,,Tak pojď, já tě tam odvedu." zvedla se a předala na chvilku velení Mirce.
T: ,Jak se Ondra má?"
M: ,,Jo už dobře. Ale dostal slušně na budku, ovšem kdo mu to udělal se neví."
T: ,,Vždyť to byl Tomáš. Poprali se před školou. Vy to nevíte?"
M: ,,Mě i Davidovi řekl, že ho přepadli právě i toho Tomáše."
T: ,,A jejda, to jsem asi říkat neměla co?😅"
M: ,,Ne v pohodě." usmála se Mery. ,,No tady je. Tak můžeš jít."
T: ,,Děkuju." usmála se Týna a vešla dovnitř.

Omyl nebo osud?Wo Geschichten leben. Entdecke jetzt