Omyl nebo osud?

Aspoň to zkus

D: ,,Že jsem se do ní fakt zamiloval."
E: ,,Je to hezký Daví. Fakt si to nechte projít hlavou, srovnejte si myšlenky a pak si z očí do očí promluvte."
D: ,,Jo asi jo." pousmál se David.
Mezitím u Mery. Její mamka přišla až teď domu.
Mi: ,,Jsem doma Maruško."
M: ,,Jo ahoj." pronese Mery smutně.
Mi: ,,Co se stalo? Vypadaš jako kdyby jsi viděla ducha."
M: ,,Všechno je to v háji mami."
Mi: ,,Copak se stalo?"
M: ,,Včera s Davidem.. Jsme popíjeli.."
Mi: ,,A?"
M: ,,Zvrtlo se to v to, v co nemělo."
Míša se na ní koukla co z ní vyleze dál.
M: ,,Vyspi jsme se spolu."
Mi: ,,A doufám, že si David dal pozor."
M: ,,Ježiš mami tady o tohle vůbec nejde, ale chápeš, že jsem se vyspala s nejlepším kamarádem a posrala všechno?"
Mi: ,,Já to chápu Maruško, tak si to vyříkejte do očí."
M: ,,Jak mami? Jak se mu mám po tom všem podívat do očí?"
Mi: ,,Nevím. Tak si to nechte oba projít hlavou."
M: ,,No asi jo. Jenže já ho prostě miluju."
Mi: ,,Tak mu to řekni."
M: ,,Nemůžu. Nejde to."
Mi: ,,Tak nevím co bych ti mohla poradit. Ale asi jen to, že tomu dej čas."
M: ,,Jo asi jo no. Jdu do pokoje."
Mery sebou plácla na lostel a usnula. Probudil jí až budík do školy. Rychle se oblíkla, vzala snídani do ruky a šla do školy. Před vchodem se potkala s Davidem a Adamem.
D: ,,Aahoj."
A: ,,Ahoj Mery."
M: ,,Čau." prošla okolo nich.
Davida to zamrzelo, že se k němu tak chová.
A: ,,Co to bylo?" koukl se na Davida nechápavým výrazem.
D: ,,Nevím." pokrčil David ramenama a vešli do třídy. David si sedl normálně vedle Mery.
D: ,,Mery?"
M: ,,Nemluvme o tom prosím.. Musíme si to pořádně srovnat v hlavě než uděláme další chybu."
D: ,,Ale Mery..."
M: ,,Davide, prosím. Aspoň to zkus."
D: ,,Dobře." sklopil hlavu..
M: ,,Necháme si to projít hlavou a třeba po týdnu si to vyříkáme."
D: ,,Jo." zakejval hlavou.