Ve Stopách Vraha

Kapitola Druhá

„Tak vstaneš, nebo tu budu postávat ještě dlouho?" Dreamlee sebou prudce trhla a vmžiku už stála na nohou. Brackenleaf pobaveně mrskla ocasem a vystrčila hlavu z doupěte učedníků. Dreamlee se chvíli vzpamatovávala, ale pak pochopila, že jde zřejmě na další trénink. Vyklepala si z kožíšku malé větvičky, co se jí zachytili mezi šedou srstí a vyšla ven z doupěte.
      
Už se chtěla rozhlédnout po učitelce a ostatních klanových kočkách, ale než to stihla udělat, tak jí neznámá kočka, která vyskočila z keře nedaleko doupěte učedníků skočila po krku.

Béžová kočka se jí zahryzla do zad a začala jí sekat do ramene. Dream zavřískla. Začala se zmítat na všechny strany a snažila se tlapou udeřit neznámého protivníka do hlavy. Co to má být?! Kdo to je? Co se to děje?! Ale nad těmito otázkami neměla čas přemýšlet, protože se kočka začala zahryzávat hlouběji do zad.
Dream se uklidnila a začala přemýšlet, následně sebou plácla do trávy, čímž kočku přimáčkla k zemi a ještě na ní ležela, ale kočka se jen tak nedala. Zubama přešla ke krku a záda Dream využila k opoře pro tlapky.

Dreamlee si vzpomněla na hmat, který jí naučila Clawinslow. Bylo to chytré a působivé Drem na nic nečekala a použila ho. Vymrštila se do vzduchu, a ve zlomku vteřiny se začala zmítat ve vzduchu. To protivníka naprosto zmátlo, ztratil kontrolu a rovnováhu a okamžitě se pustil.
Dreamlee těžce dopadla na zem, až jí dopad zabrněl celým tělem. Otočila se a zabořila neznámou kočku do vlhké trávy pokryté ranní rosou. Než si stihla bojovníka prohlédnou, stočil se do kuličky a vysmekl se z Dreamlina sevření. Dream žalostně zafuněla, když se dívala jen na mihotající se krémový kožíšek. Už se chystala neznámému zarýt drápy do boků, ale když se otočila, zůstala jen  otupěle stát na místě a vykuleně zírat na toho doposud neznámého vetřelce.

Creampaw.

No jasně to mohla Dream čekat. Určitě by jí její nejlepší přítelkyně v klanu šla jen tak po krku.
Cream si sedla a začala si čistit tlapky a náprsenku. Naježené krémové chlupy jí slehly a pomalu se uklidnila. Zvedla hlavu a podívala se na Dreamlee, která ještě stále s naježenou srstí sledovala Creampaw.
      
   „V pořádku?" rozesmála se.„Vypadáš, jako vystrašený padesátiletý výr, který neví jak se má upravit."
      
   „Výborně!" Dream se prudce otočila, aby zjistila komu hlas patří. Právě přišly učitelé
Dreamlee a Creampaw. Brackenleaf si nevšímala Dreamlina nechápavého výrazu a pokračovala.                
      
   „Skvělé načasování Creampaw. Skvěle si zmátla protivníka a zakryla svou identitu."
Olisnow se usmála a posadila se vedle Creampaw.

Její dokonale upravený kožíšek se leskl na ranních slunečních paprscích jako perfektně vyleštěný kmen stromu. Měla nejzvláštnější barvu srsti v celém klanu. Bílá, narušená tmavě hnědými fleky na zádech, které v přítomnosti slunce připomínaly spíš zelené olivy. Proto to jméno. Jako olivový sníh? Dream nad tímhle docela často přemýšlela, ale nikdy se neodvážila se na to Válečnice zeptat.
       
    „Dreamlee? Děje se něco?" Zeptala se její učitelka a obtočila si ocas kolem tlapek.
        
    „Ne. Jen... Nepochopila jsem co se tu děje. Omlouvám se, ale teď jsem se vzbudila a nemám ani tušení co se stalo." Mňoukla nevinně a taky se posadila.

Teď tvořily čtyři kočky kruh. Creampaw seděla po boku své učitelky a Dreamlee zas po boku té své. Měla tyhle kočky ráda. Vlastně to byli její nejvěrnější přátelé.     
        
    „Ach, ano, jistě. Byla to zkouška. Zkouška bojových schopností. Creampaw jsme vzbudili chvíli před tebou a ukryli ji do keře hned vedle doupěte učedníků," kývla směrem k velkému keři obrostlého listím. „No a pak šlo už jen o moment překvapení." Dodala jemně.
       
     „A musím říct, že jste na nás udělali velký dojem." Ozvala se konečně Olisnow.
Dream si připadala jako hlupák, když si nedokázala domyslet co se stalo. Vždyť to bylo jasné. Dokazuje to i že mi nikdo nepřišel na pomoc. Dream na sebe byla naštvaná. Udělala ze sebe hlupáka.
            
    „Děje se něco Dreamlee?" Brackenleaf tázavě naklonila hlavu. Dreamlee sebou cukla, ale narovnala se a možná až moc se usmála.
        
      „Ne. Můžeme začít ve výcviku?" Přejela pohledem každou kočku sedící v kruhu.
         
     „Jistě. Dnes se rozdělíme a každý půjdeme jinam," Kývla na Olisnow jakoby jí předala nějaký nesrozumitelný vzkaz. Mrskla ocasem a něco naznačila tlapkou. „My s Dream půjdeme k mechové louce. Vy jděte ke zlaté řece." Otočila se a zmizela mezi stromama.