Šťekna-Příběh o zlomeném srdci

×15×

Seděla jsem v jídelně u velkého stolu, kde obvykle sedávali Jediové spolu se žákama. Dneska jsme tu seděli jenom já a Anakin.
Vidličkou jsem přejížděla po povrchu misky ve které jsem měla cereálie s modrým mlíkem. Neměla jsem moc hlad, protože jediné co mi plnilo břicho bylo tisíce motýlů poletujících v mém žaludku.
Cítila jsem na sobě Anakinův pohled. Zvedla jsem hlavu, abych se koukla do jeho hnědých očí.
,,Potřebuješ něco"?
Anakin se na mě chvíli koukal a pak položil svůj hrnek předemne.
,,Lux ".
,,Co je s ním"?
Odmlčel se a podrážděně mi odsekl.
,,Nelíbí se mi. Ani trochu". Ruku natáhl k mé misce a vzal si pár cereálií.
Zamračila jsem se a zkřížila ruce na prsou.
,,Mně přijde fajn. Rozhodně nemá takové keci jako ty". A rukou jsem ho pleskla přes jeho, aby mi nebral po hrstech snídani. Utřel si ruce do ubrousku a zahleděl se někam za mě. Pravděpodobně ven z okna. Slyšela jsem ptáky, jak zpívají své obvyklé ranní písničky. Závěsy levandulové barvy se houpaly ve větru a přinášely dovnitř čistý vzduch.
Anakin zase vyhledal mé oči. Můj pochmurný výraz vyprchal a ruce spadly znovu do klína. Proč mám pro něj takovou slabost?
,,Ahsoko-" začal Anakin pomalu ,,Máš ho ráda"?
Zhoupl se mi žaludek.
Mám ráda tebe a jenom tebe.
,,Nemám".
,,Opravdu"?
Ztichli jsme a já se něj usmála.
,,Opravdu".

* * *
Opírala jsem si hlavu rukama a seděla na lavičce. Anakin mi ukazoval nové triky na pokusných droidech.
Bylo mi horko. Slunce pražilo na cvičiště už od rána.
Kusem papíru jsem se ovívala a snažila se najít stín někde poblíž.
Usadila jsem se poblíž pod stromem. Dala jsem si nohy do tureckého sedu a začala meditovat.
Ne že by to k něčemu bylo. Z čela mi totiž ukápla kapka potu a spadla na stehno.
,,No fuj"
Otevřela jsem oči a otřela si stehno.
A to co jsem viděla.
U svatého jediho.
Anakin si sundal róbu.
Okamžitě jsem se začala červenat.
A ne, vedrem to nebylo.
Křoví za mnou zašustilo.
Než jsem se stihla otočit, někdo mi sáhl na rameno. Ruka příjemně chladila na rameni.
,,Ahoj Rexi" Rexova ruka mě pustila.
,,Ahoj Ahsoko. Jak jde trénink "? Rex si vedle mě sedl a helmu si položil vedle mě.
,,Je hrozný vedro. Ale jinak mi to jde"
,, Nejde ti to ani omylem" zdvihla jsem hlavu před sebe, odkud se to ozvalo. Pohledem jsem okamžitě ucukla, páč mé oči byli v úrovni Anakinových svalů.
Rex se chtěl postavit, aby ho uvítal. Anakin ho však odmítl se slovy ,,Dnes je moc velký vedro na to, aby jsi se zbytečně námahal. Radši se zvedni ty Ahsoko a ukaž mi znovu ten chvat".
,,C-cože"
Anakin mi podal ruku a vytáhl mě na nohy. Byla jsem celá ztuhlá z toho, jak blízko jsem u jeho břicha plného svalama.
Otočila jsem se na něj a pak zpátky na droida.
,,Věř mi".
Zašeptal mi do ucha a přes oči mi natáhl šátek. Okolí pohltila tma. Zrychlil se mi dech, protože nidky jsem neměla v lásce bojovat po slepu.

Zaujmula jsem základní postavení.
Koncentrace těla, klidná mysl a věřit Síle
Anakin z druhé strany pole zakřičel, že droid je připravený.
Vyběhla jsem svižně a opatrně. Zvuky okolo mě se zpomalily. Až na zvuky uměle vyrobených střel.
Začala jsem se vyhýbat otočkama a saltama. Sem tam jsem udělala kotrmelec, až jsem se dostala blízko droida tak, že jsem vyskočila, udělala ve vzduchu salto a zezadu ho chvatem ruky dorazila.
Slyšela jsem jenom svůj tep.
Sundala jsem si šátek z očí a upustila ho na zem. Až teď jsem si uvědomila, jak jsem spocená.
,, Bylo to dobré Ahsoko. Rozhodně lepší než před tím". Zezadu ke mně přišel Anakin a stiskl mi letmo rameno, když okolo mě procházel, aby uklidil droida.
Pro dnešek bylo tréninku tak akorát.
,,Půjdu se vysprchovat" oznámila jsem a chtěla jsem doběhnout do svého pokoje.
,,Ahsoko počkej "! Otočila jsem se na Anakina.
,,Ano mistře"? Anakin ke mně přišel blíž a spustil.
,, Nechtěla by jsi večer někam zajít? Měli jsme někam jít s Obi-wanem, ale nakonec to nevyšlo a já mám volno ". Krve by se ve mně nikdo momentálně nedořezal.
,,Jasně. Ráda".
ANO, ANO, ANO!

***
Po sprše a následném odpočívám na balkoně jsem se rozhodla, že se začnu chystat na večer. Chtěla jsem si vybrat nějaké šaty. Ne moc galantní ale ani ne moc obyčejné. Nějaké takové jsem dostala od Padmé minulou návštěvu Naboo.
Celkem ironie
Říkala jsem si, když jsem vytahovala žluté šaty s oranžovou páskou a kytkou na boku.
Jdu na bál s šaty od někoho, kdo očividně o něj má zájem.
Tyhle šaty se mi strašně líbily. Vzala jsem si k nim černé lodičky a černý náramek s náhrdelníkem.
Bylo už půl osmý. Anakin mi řekl
v osm před palácem.
Vyšla jsem z pokoje a upravila si šaty. Rozhodla jsem se jít podívat ještě za Padmé, protože jsem měla času na rozdávání.

Cítila jsem se nesvá, když jsem scházela hlavní schody do sálu. Všichni na mě koukali.
Bylo tam víc lidí než jsem očekávala, takže jsem schody brala snad po dvou. Když jsem seskočila poslední, někdo mě chytl za ruku.
Škubla jsem a chtěla se bránit, ale když jsem si všimla povědomé tváře, uvolnila jsem se a čekala, mi ruku pustí.
Nepustil.
,,To je ale překvapení. Ahoj Ahsoko "! Řekl mile a prohlédl si mě od hlavy k patě.
,,Vypravila jsi se snad někam"? Oči se mu zastavily na mých tvářích.
,,Ahoj Luxi. Tak nějak. Jdu ven-do města, abych byla přesná ".
Lux se pousmál.
,, Sama"?
,, Ne. S Anakine-" za Luxe se postavila Anakinova postava.
,,Dobrý večer senátore Luxi. Dobrý večer i tobě Ahsoko. Vypadáš hezky".
Zdálo se mi to, nebo na mě Anakin mrkl ?
,,Rád bych s Ahsokou už šel. Čeká nás večeře a už teď jsme ve skluzu ". Letmo se koukl na hodinky a otočil mě směrem k východu.
Ohlédla jsem se, abych se koukla kolik je hodin.
Za deset osm?
Anakin zrychlil krok a jemně mě chytil za paži.
Vždyť máme hromadu času.
A pak mi to došlo.
Setřásla jsem ze sebe jeho ruku
a otočila se zpátky na Luxe.
,,Škoda že jsme si víc nepopovídali. Co takhle zítra večer? Nezajdeme někam"?
Nečekala jsem na odpověď a bez Anakina jsem se vydala k východu. Byl mi ale v patách a bylo těžké se tvářit seriózně.
Naštvaně jsem vzdychla a ukázala na mistra prstem.
,, To, že vám Luxe není sympatický mistře neznamená, že já se s ním bavit nemůžu"! A věnovala jsem mu naštvaný pohled se založenýma rukama na prsou.
Anakin se pousmál a se sarkasmem
v hlase mi odpověděl,
,,Tak se s ním Ahsoko klidně bav...jen se ale ujisti, že tam nebudu já, protože další trapas by ten šampón na nožičkách neunesl ".
Znechuceně jsem od něj odvrátila zrak a opřela se o zábradlí. Hvězdy byly tuhle noc dobře vidět. Jako malá jsem je vždycky počítala.
Na ramenou mi přistála těžká látka. Než jsem se stačila zeptat, Anakin mi řekl odpověď.
,,Musí ti být zima... A pojď. Nebo doopravdy pozdě přijdeme".
Chytl mi ruku a vydal se se mnou po kamenné stezce od paláce.

Chvilku jsme šli beze slov. Já závěsná za Anakinovo rámě a on bez jeho kabátu.
Bylo to asi hezké, ale furt mě tížila jedna věc.
Jsem až ta druhá možnost?

Vítám vás u strašně opožděné kapitoly.
Jakože fakt vždyť to už nějaký pátek bude. Ale tak aspoň že jsem se dokopala napsat další kapitolu za dva dny XD.
JINAK PANEBOŽE TY NOVÝ TRAILERY NA IX A CLONE WARS JÁ NEMŮŽU DÝCHAT.

⬆️
(GIF)
Své pocity mi napište do komentářů :)))