𝐓𝐨𝐠𝐞𝐭𝐡𝐞𝐫, 𝐥𝐨𝐯𝐞 𝐕𝐢𝐜𝐤𝐲✔ [Marcus&Martinus]

19 Kapitola

,, už mužu jít domu? " zeptám se doktora který tu byl před týdnem

,, dnes odpoledne tě propustíme. Přijdou si pro tebe rodiče, nemusíš se bát. Jak jsem ti řekl, do týdne nebo dvou by se ti měla vrátit paměť" usměje se a odejde.
Pořád nemužu zapomenout na toho kluka. Byl tu před třemi dny a už nepřišel. Zato moji rodiče tu jsou furt, jen dneska ne. Mají přijít až v pět hodin, toje doba kdy mě propouštějí.
Posadila jsem se na posteli a dala si ruku na břicho, podle doktorů jsem v prvním měsícu těhotenství. Nevím ským to mám a mám docela strach. Není to proto, že si nic nepamatuju ale něco uvnitř mě, mi říká že jsem ve svém životě, těhotenstvím jednou prošla.
Zoe mi slíbila že za mnou zítra přijde a řekne mi všechno co chci vědět.
Nevím co si mám o všech myslet, vybavují se mi jen tři lidé, a to moji rodiče a Zoe.

,, tak zlato, jsme tady. Mužeme jet? " vyjde ze dveří mamka s tátou.
Jen přikývnu a vstanu táta mi vezme tašku a vyjdeme ze dveří. Dojdeme k výtahu a počkáme než přijede. Pak do něj nastoupíme a mamka zmáčkne tlačítko s nulou.
Jakmile vystoupíme z výtahu dojdeme na recepci kde mamka podepíše nějaké papíry a mužeme jít domu.
Jakmile vyjdeme z nemocnice mamka mi dá ruku kolem ramen.

Vejdu do svého pokoje a položím tašku na postel. Vubec jsem nevěděla co mám dělat. Nevěděla jsem jestli tu mohu na něco sáhnout.
Otevřeli se dveře a dovnitř vešel kluk.
Ihned jsem vykřikla jeho jméno.
,, Nicku, Tori" usmál se a dal ho na zem. Ihned se ke mě rozeběhl a začal po mě skákat. Jak moc mi chyběl můj malej miláček.

Dneska opravdu krátká kapitola, omlouvám se. Ale zas nějak odchází inspirace😕 budu se snažit aby to bylo lepší.
Omlouvám se za chyby.
❤️❤️