𝐓𝐨𝐠𝐞𝐭𝐡𝐞𝐫, 𝐥𝐨𝐯𝐞 𝐕𝐢𝐜𝐤𝐲✔ [Marcus&Martinus]

2.Kapitola

Tady jsou Nick a Julia

Jen co se od Zoe odtáhla ocitla se v jiném objetí. Nestihla ani postřehnout kdo to je.
Objetí dotyčnému opětovala dokud se od ní neodtáhl.
Spatřila před sebou Martinuse.
,, doufám že si byl hodnej. Ještě jsem nezapomněla na svůj slib" 
Usmála se a šťouchla do něj.
,, neboj, já jsem vždycky hodnej."zasměje se chlapec.
Vicky se obejme se všemi v místnosti a pomalu už si ani nevzpomene na nervozitu kterou měla ještě před deseti minutami.
Představila jim Julii a Nicka kteří se nebáli ukázat jací jsou a hned se začli se všemi bavit.
Vicky a Zoe odešli do kuchyně.
Zoe posadila svou dceru do židličky a podala jí flašku s pití.
,, je nádherná"
Zašeptala Vicky a v očích měla slzy.
V tuto dobu by i ona měla holčičku nebo chlapečka.
Rychle zamrkala aby žádná slza neutekla ven.
,, jak se vlastně jmenuje?"
,, tohle je Katherine Emilia Gunnarsenová" usmála se její nejlepší kamarádka a pohladila holčičku po vláskách.
,, mužů si ji pochovat?"
,, jasně že jo"
Opatrně jí vyndala se židličky a vzala si ji na ruku.
,, ahoj caparte. Jsou tu na tebe hodní co? Nezloběj tě?" začla na ní šišlat a Katherine se začala smát.
,, říkáte jí přezdívkou?"
,, no tak já jí říkám Kath stejně tak Gunnarsenovi, vaši a moje mamka, Martinus jí říká drobku a ostatní to je krásnej chlapeček"
Dořekne Zoe a u poslední věty se zachmuří. Zato Vicky se začne smát.
,, ta to nebude mít lehký až vyroste. Jestli na ní Martinus bude volat drobku po celej její život"
Obě dívky vypuknout v záchvat smíchu. Už je to dlouho co se spolu takhle smáli.
,, kde je vůbec,  Bethany a Marcus?"
,, chvilku před tím než jste přišli sem tak šli na pláž."
Vicky ústy naznačí 'aha' a na nic víc se už nezeptá.
,, no já už bych si měla vybalit věci. Půjdu nahoru do pokoje ano"
Z předsíně si vezme své kufry a vytáhne je nahoru do svého pokoje. Otevře dveře a hned se na ní vyvalí spousta vzpomínek.
Položí kufry na postel a zavře dveře.  Pokoj byl prázdný teda kromě postele, skříní, stolů a tak. Dokonce ru nechala nástěnku s fotkama které si nechala tady.
Bylo tam spoustu fotek se Zoe, a s klukama. V ty době bylo všechno fajn. Dlouho se na ty fotky dívat nemohla, bylo to pro ní až moc emocí. Proto upřela zrak na fotku kde sedí ve sněhu, a vedle ní Grace ještě jako stěně chytá vločky. Moc dobře si pamatuje kdo tu fotku fotil.
Přešla k oknu a otevřela ho. Strom tu pořád stojí a za to je opravdu ráda. Vyleze ven a pomalu dojde až ke kmeni a tam se posadí. Počasí se zlepšilo a už svítilo sluníčko. Seděla směrem kde bylo vidět na moře a pláž. Proto se jí srdce splašeně rozbušilo když viděla že Marcus s Bethany ruku v ruce přicházejí na zahradu.
Marcus zvedl hlavu a podíval se přímo na ní, trochu výhoda že sedí zády ke slunci.
Pustí ruku dívky a rychle vběhne do domu. Teď si je Vicky jistá že jí viděl a půjde za ní. Splašeně se chytne větve a co nejrychleji slejzá dolů. Na poslední větvi seskočí, na nic nečeká a co nejrychleji odtamtud jde pryč.

Zrychlený dech, sevřený žaludek a bušící srdce Vicky doprovází už asi hodinu.
Utekla směrem do parku kde zřejmě tu hodinu sedí. Přestává jí to tam bavit tak se zvedne s tím že se vrátí. Nemůže se mu přeci vyhýbat.
Celou cestu jde pomalu s hlavou upřenou na své boty. Čas nevnímá až do té doby než se objeví přede dveřmi domu. S povzdechne otevře, ale co nejtišeji aby ji nikdo neslyšel a vyklouzne dovnitř. Nakoukne trochu do obýváku kde jsou pořád všichni a vypadá to že se skvěle baví. Bethany je na mobilu a je vidět že je znuděná.
Ale není to to jediné co je vidět.
Břicho má už docela nafouklé, což  Vicky přesvědčí že je to opravdu pravda.
Všimne si dvou hnědých očí které jí spozorujou. Hned odskočí aby nebyla nikomu na očích a odejde do svého pokoje. Vleze si do koupelny kde se zamkne a stoupne si před zrcadlo.
,, tak fajn.. Už podruhý tě viděl, teď už nikam neutečeš. " začne si povídat sama se sebou a snaží se uklidnit své myšlenky.
Z hluboka se nadechne a vydechne. Otočí klíčkem v zámku a otevře dveře.
Na posteli uvidí sedět Marcuse který když dveře zavře se na ni podívá.
Vicky se nahrnou slzy do očí.
Marcus vstane a dojde k ní.
,, chyběla si mi. Hrozně"
,, ty mě taky. Strašně moc" zašeptá a nechá jednu slzu aby ji stekla po tváři.
Silně jí obejme kolem pasu a ona mu obmotá ruce kolem jeho krku.
Musí si pořádně stoupnout na špičky aby na něj dosáhla. Takhle tam stojí asi pět minut, než se Marcus odtáhne a udělá něco po čem toužil už od tý doby co odjela. Políbí ji.
V týhle chvíly jí je jedno že tam dole sedí holka co nosí jeho dítě.
Ale co ví je, že ona ho nosila jako první.

Druhá kapitola je na světě.
Doufám že se aspoň trochu líbí. Opět jsem totiž nevěděla co napsat😁
Mě se noc nelíbí ostatně jako spousta kapitol co napíšu.
Omlouvám se za chyby.