♥️❤️♥️Láska na první pohled♥️❤️♥️ Ivyč = Ivan + Tyč

19 4 0
                                    

Právě začalo pondělí a v ložnici ředitele školy, Ivana Truhly, zazvonil odpudivý budík.

Sakra ! Další přiblblý pondělí v tý mojí smradlavý kanceláři. Jak já to nesnáším !! Alepsoň, že za to dostávám prachy.

Zaúpěl zlostí ve svých představách a vypnul ten pípající, z postele vyhánějící nástroj. Posadil se, vzdechl a oblékl se do modré košile a béžových kraťasů.
Vyžral téměř celou ledničku a spolu s kufírkem se po snídani vytratil z domu na cestu do školy.
                                   
                                        ***

Do hajzlu ! Proč je těch klíčů tolik ?! Nejradši bych tyhle hnusný vrata rozkopal svojí úžasně vypracovanou nohou a bylo by !

Nasral se tentokrát kvůli dveřím od školy, které vlivem velikého množství klíčů nemohl odemknout. Nakonec přeci jenom najde ten správný klíč a vstoupí do školy.
,,Pane ?!" Zvolal za ním z dáli nějaký chlápek s tmavě modrou kšiltovkou na hlavě a v stejně tak barevné uniformě. Nejspíše nějaký pošťák, poněvadž přes rameno si nesl jakousi dlouhou krabici.
,,No co je ?!" Štěkl po něm Truhla a trochu pootevřel dveře.
,,Na vaši adresu byl objednán tento balíček a máte ho prý převzít." Přišel k němu a postavil tu krabici na zem.

,,Ale já si nic neobjednal ! Takže si laskavě odvezte tu stupidní krabici a jeďte třeba někam !"
,,Ale pane, tady stojí, že příjemcem je Ivan Truhla a to byste měl být vy i podle této adresy !" Ukázal mu na faktuře pošťák a podal mu tužku.

,,A to to jako mám zaplatit, nebo to už někdo zaplatil ?!" Zeptal se ještě před převzetím krabice, protože se mu samozřejmě nechtělo platit za něco, co si ani neobjednal.
,,Všechno je zaplaceno. Poštovné, balné, dobírka, prostě všechno...Stačí to jen podepsat." Potutelně se na něj usmál a to už se Truhla rozhodl pro podepsání onoho dokumentu, jelikož chtěl mít celou tuhle záležitost s balíkem co nejrychleji za sebou.

,,Nashledanou !" Rozloučil se s ním pošťak ale to už Truhla nevnímal, protože tahal do schodů tu dlouhou a jak i později pocítil, těžkou krabici.
,,Proč je to tak těžký a co to vůbec je !" Sykl Ivan a o chvíli později se konečně dobelhal na chodbu vedoucí k němu do kanceláře.

Otevřel si dveře a vstoupil dovnitř. Ve škole naštěstí ještě bylo prázdno a žádný zaměstnanec zde také nebyl. Všude byl dokonalý klid...

                                  ***

Truhla celý rudý vzteky, že musel táhnout tenhle debilní balík do schodů, se pustil do sápání krabice za cílem uzřít to, co mu někdo objednal.
,,Chochó ! Už se mi pomalu začíná objevovat obraz tohoto nechtěného zboží ! Jsem zvědav, co to vlastně je." Zamyslel se nahlas a odstranil poslední kusy balení té věci.

,,Tyč ? Ale...Proč by mi někdo posílal tyč ? No...Když už jsem jí dostal, tak si jí tu hezky vystavím." Prohlásil hrdě Ivan a pln síly postavil tyč. Jeho zarputilost vyprchala, když tyč připevňoval šrouby k zemi a k podlaze, později se jen už kochal tou kovovou nádherou a začal pociťovat cosi, co mu bylo vždycky cizí, i když měl manželku. Začal pociťovat lásku.

,,Měl bych tě nějak pojmenovat ! Budeš se jmenovat Sandra." Zavrněl a pohladil svou kamarádku s výhodama, Sandru.
,,Víš, Sandro, ty jsi něco, co ve mě vyvolalo takový nával touhy a nepopsatelného štěstí. Cítím vášeň, touhu a doporučoval bych ti, aby jsi se na mě takhle nekoukala, nebo kolem tebe začnu tancovat !" Pohrozil jí s veselým tónem a to už na tyči přistála i jeho druhá ruka.

,,Já vím, že na tebe asi spěchám, ale takovéhle lásce se prostě nelze ubránit. Když jsem tě dneska poprvé spatřil, odhalenou, ne v krabici a ve fólii, pocítil jsem něco jako Veliký třesk ! Najednou, jakoby mi vesmír dal znamení, že začalo něco nového a vzrušujícího. Rozhodl jsem se tedy vyslyšet to osudové přání a tak se tě ptám, nechtěla by jsi se stát mojí milenkou ? Domů bych tě asi radši netahal kvůli mojí starý, se kterou tak nerad žiju. Snad ti to nevadí, že by jsi teda byla tady...Co ty na to ? Budeš mojí milenkou ?" Nabídl Sandře ale ta jen mlčela...Mlčení přeci znamená souhlas a právě hrobové ticho učinilo ředitele školy tak neobyčejně šťastným, jakým právě teď byl.

,,Ach Sandro ! Nemohu uvěřit, že jsi mi řekla své ano...Miluju tě !" Zašeptal k tomu velkému kusu kovu a svá ústa stvrdil ve vášnivém polibku s jeho milenkou, tyčí Sandrou.

🔥Hot dogs + Apples = Nachos🔥Nơi câu chuyện tồn tại. Hãy khám phá bây giờ