Fallout Equestria Krutý Svět

FALLOUT EQUESTRIE KRUTÝ SVĚT- 2,5.Kapitola → DR. GLUSKIN -

Dovolte představil jmenuji se Gluskin a jsem krvelačný žoldák. Miluji zabíjení a nesnáším, když mě někdo omezuje. Už od mala jsem podnikal vražedné mise, při kterých mě chytli a několikrát věznili. Když jsem dospěl a mí rodiče viděli že sem víc a víc nebezpečnější začali se mě bát a vyhnali mě z domu. Nakonec i své rodiče jsem zabil a uprchnul z vesnice. Z malých akcí se nakonec stávali vetší a větší plány. Vždy jsem to dělal tak že jsem přišel do libovolné vesnice, nenápadně jsem povraždil nějaké poníky, a pak jsem prchal, aby mě nechytli. Takhle mi to fungovalo hodně dlouho a myslel jsem, že tak to bude už na pořád. Ale bohužel netrvalo dlouho a zajali mě několik poníků. Měli uniformy a na uniformách znak ve tvaru jablka. Potom po nich přišli 2 poníci . Vypadali nebezpečně, ale já se jich nebál. Začali mi vyprávět, že slyšeli o mých skutcích, a že by rádi se mnou uzavřeli obchod. Trochu mě to zajímalo a tak jsem se zeptal oč jde. Oni mi řekli že potřebují vyplenit pár vesnic. Na poprvé jsem omítl neboť jsem věděl, i když to je lákavé plenit vesnice, už nebudu mít svobodu a budu se jim řídit. Ale oni pokračovali, že pokud budu pro ně pracovat mohou mi zajistit i to po čem moje srdce prahne. Přiznám se. Od útěku z domova jsem po zabil spoustu poníků, ale celou dobu jsem to dělal sám a pomalu mi chyběla nějaký ten parťák nejlépe klisna, s kterou bych mohl zabíjet, a když jsem jim řekl o mé podmínce, oni souhlasili. A tak jsem u nich pracoval až do dnes.

Bohužel čím déle jsem pro ně pracoval tím víc se slib vytrácel, a měl jsem pochyby že mě zneužili.

Právě přicházím do doupěte Treše a Yuuta. Tedy Treš s Yuutem tomu říkají doupě, ale ve skutečnosti je to velká budova uprostřed města. Kolem této budovy se nacházeli buď budovy, které se jen tak tak stáli, a některé byly v devastujícím stavu. Jen jediná budova, která vypadala nedotčeně byla právě Treše a Yuuta. Budova byla vybavena kolem dokola betonový zdivem s vrátnicí. U vrátnice stáli 2 poníci, kteří vypadali sice drsně, ale podle mého názoru byly k smíchu.

„ Stát řekni své jméno a heslo pro vstup ! " řekl jeden ze strážných, když jsme se přiblízíli k bráně.

„ Pusťte mě jmenuji se Dr. Gluskin a přicházím za Trešem a Yuutem říct o dokončení mise."

druhý strážník se naštval a řekl: „ Kde myslíš že jsi Gluskine!!! Řekni heslo ty hovado."

Já jsem se zasmál a řekl: „ A vy nevíte že jsem žoldák a nemusím nic říkat, když nechci. A nejsem hovado jen si dělám co chci. "

PRÁSK!!! PRÁSK!!!

Vystřelil jsem na ně a v tu chvíli byli oba na zemi. Potom jsem namířil na vojska revolver se slovy. „Pokud to někdo vykváká Trešovi a Yuutovi bude do 24 hodin pod kytkami, JE VÁM TO JASNÝ !!! "

Všichni se lekli a řekli „ Jasný pane."

Uklidil jsem si zbraň a postupovali jsme dal do budovy. Uvnitř přišel jeden sluha. Byl to poník menší postavy. Neměl moc bohatou hřívu spíš to byl náznak že tu pracuje už nějakou dobu.

„A Dr. Gluskin vítám vás tu. Tak jaka byla vaše mise ?"

„ Hele ty trpaslíku nejsi nějak moc zvědavý ? "

„ Ne pane mě to zajímá pane."

„ Tak se nezajímej jinak špatně skončíš ty skrčku. Teď maž a jdi o nás říct svým pánům. DĚLEJ SKRČKU!!! " chytnul jsem ho za krk a hodil jsem ho tvrdě na podlahu.

„ J-j-jistě p-p-pane hned t-t-to b-b-bude." řekl a prchal co mu kopyta stačili. Byl jsem na sebe tak moc pyšný že jsem tak krutý. Za 10 minut přišel a řekl „ Moji pánové tě očekávají."

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Šli jsme do velké místnosti. Místnost byla vybavená nádhernými drahokamy. Na druhém konci byly křesla a na nich Treš s Yuutem. Dívali se na nás vražedným pohledem, ale já jsem byl v klidu neboť jsem byl přichystaný na vše. Nakonec jsme se zastavili u podivného kruhu. Kdysi to bývala nějaká zvedací plošina, ale teď to sloužilo spíš jako plošina pro výslechy. Treš přišel k nám blíž a řekl.

„ Drahý Gluskine tak jak, zničil jsi ty vesnice co jsme ti uložili? "

„ Jasný pane všechny vesnice jsou do základu zničena. "

Yuuto taky přišel blíž a začal se taky ptát. „ A všichni vesničani jsou mrtvý? Nikdo nepřežil ? "

Jsem se zamyslel jestli mám jim říct pravdu nebo ne, ale nakonec jsem si řekl že i když jim řeknu pravdu nic mi nemůžou udělat, a tak jsem řekl. „ No všechny jsou až na jednu."

Třeš se na mě naštvaně podíval: „ Až na jednu!!! Která to je ?"

„ Neznám její jméno ale byla béžovou srst a žlutou hřívu."

Oba se na mě podívali a řekli. „ Myslíš Crystal Fennec? "

„ Ano ta skoro jsem jí měl na mušce a že ji zastřelím, ale nějaký poník mi vběhnul do střely a ona utekla. "

„ Cože to ne !!! "

„ Proč vám tolik záleží vám její smrti ? "

Yuuto se do toho vložil „ Děláš si srandu ta nesmí žít. Pokud jí nezastavíme bude to znamenat konec. "

„ Konec ? " byl jsem docela zmatený.

„ Ano byl by konec naší vlády a to není vše. Taky by bylo konec zabíjení a to bys nechtěl že."

Jsem se dost vyděsil „ To snad ne to nesmí být konec. "

„ No a je proto důležité, abychom ji zajali a zabili."

„ Nebojte se mám tušení kam utekla. "

Treš napnul uši a řekl. „ Super !!! "

„ Tak jestli chcete najdu ji a zabiju. "

„ Ne o ní se teď nestarej máme pro tebe jinou misi." Potřebuji, aby jsi zničil ještě 1 vesnici, která se nachází asi 10 dní klusu odtud." řekl Yuuto

„ Dobrá a co moje odměna platí pořád ? "

Yuuto trochu vypadal naštvaně, ale i tak odpověděl klidně. „ Ale samozřejmě. Až uděláš co chceme, odměna tě nemine."

„ Dobře tak jdu na to."

„ Dobře nyní můžeš jít. "

A tak jsem šel na na další misi a i když jsem měl tušení že my s odměnou lžou, uvědomil jsem si, že můžu kdykoliv od nich odejít.