Démon a Já (GF/FF) [Dokončeno]

V ohrožení života

   Došlo mi, že má pravdu. Jsem svázána a  Bill v kleci. Může si s náma dělat co chce. Gideon vzal něco do rukou, nedokázala jsem určit co bylo to prostě nehorázně divné, tvar to mělo jako...jako ta pistol co měl Ford když mířil na Billa. Přišel za mně. Slyšela jsem jak ty tam přitáhl nějakou stoličku a pak na ní vyšplhal. To něco mi přiložil na spánek. Dobře, přiznávám, polil mě studený pot a začala jsem se bát.
   ,,Pokud budeš dělat to co chci Bille, nic se jí nestane. Pokud ale ne " Uslyšela jsem nabití. Tak moment, To mě chce vážně zabít?! ,,můžu ji úplně v pohodě odstřelit"
   ,,dej mu tu věc od hlavy ty psychopate!!" Začala jsem vyšilovat. Kdo by nevyšiloval když mu někdo chce odstřelit mozek z hlavy!
   Gideon se zasmál. Docela dost. Má hnusný smích.
   ,,O to rozhodne tady tvůj kamarád"
   Podívala jsem se na Billa. Nechci umřít, ale zároveň nechci ohrozit svůj svět. Začala jsem zkoušet povolit lano co mi drželo ruce. Nebo alespoň to na pravé ruce. Ucítila jsem, že povolilo, zkusila jsem to víc. Ha! Povolilo úplně. Gideon si toho snad nevšiml. Diskutoval s něčím s Billem a držel mi hlaveň zbraně od hlavy. Pak ji tam ale zase namířil.
   ,,dávám ti poslední šanci démone! Nebo tvoje kamarádka zemře!"
   ,,Nic mu neříkej Bille! Je to psychouš!" Vykřikla jsem.
   ,,Drž pusu blobcko!" Tak moment. Vážně mi řekl bloncko?
   ,,pro tvoji informaci, nejsem blonďatá. Moje vlasy možná vypadají jako blonďaté na tomhle světle když na mě svítí ta obří lampa, ale doopravdy mám vlasy spíše nakloněné do hnědá" Začala jsem mu vysvětlovat. Uviděla jsem Billa jak se snaží nesmát, Gideon musí mít asi vtipný výraz.
   ,,nechápu proč mi to říkáš když mě to vůbec nezajímá" Odpověděl mi po chvíli. Rozhodla jsem se podstoupit riskantní věc.
   Předklonila jsem hlavu dopředu, hlaveň zbraně následovala každý můj pohyb. Teď to bude buď přežiju nebo umřu. Och bože ochraňuj mě, omlouvám se za všechny hříchy a ty snědené sušenky, které měl dostat můj bratr, amen. Udělala jsem prudký pohyb hlavou do zadu až jsem hlavu zaklonila. Praštila jsem Gideona do nosu, ale moje hlava uštědřila tady docela tvrdou ránu, zbraň vystřelila. Kulka prolétla těsně vedle mojí hlavy. Bože, že bys mě měl přeci jen alespoň trochu rád? Neumřela jsem, ale v uších mi začalo nehorázně pískat.
   Okamžitě jsem úplně povolila lano na svojí pravé ruce, pak si rozvázala i druhou ruku. Zvedla jsem se ze židle ale následně zase spadla. Viděla jsem všechno dvojmo, a slyšela jsem všechno díky pískání tlumeně. Dopadla jsem na kolena, chytila jsem se za uši, zavřela oči a dala hlavu k zemi. Tak teď už vím jak se cítili všichni ti lidi ve filmech.

   Po chvíli to přestalo. Díky bohu. Otevřela jsem oči a zvedla hlavu, musela jsem se trochu rozkoukat. Když se mi to povedlo, zaregistrovala jsem před sebou hlaveň zbraně. A Gideona za ní, tekla mu krev z nosu. To jsem ho trefila tak moc?
   ,,Něco máš na obličeji" Řekla jsem ze srandy.
   ,,A ty brzo nebudeš vůbec" Ušklíbl se Gideon. A chystal se znova vystřelit ze zbraně.
   Tak tohle je můj konec? Zastřelí mě nějaký mrňous ještě k tomu v jiné dimenzi? Ani jsem se nestihla rozloučit se všemi...zavřela jsem oči. Snad to bude alespoň rychle. Vystřelil. Čekala jsem nejhorší. Nic se ale nestalo. Otevřela jsem oči, žlutý stít byl přede mnou a střelu.
   ,,Neubližuj. Mojí kamarádce." Pootočila jsem hlavou, Bill byl mimo klec a upřímně, nevypadal moc šťastně.
   ,,J..jak si se dostal z té klece?!" Vykřiknul Gideon. Z hlasu mu šel slyšet strach.
   ,,Možná bys příště mohl mířit někam jinam když tě někdo majzne do hlavy" Odpověděl mu a ukázal na klec kde byl zavřený. Zámek byl spálený a celkově tam byla díra.
   Gideon prudce zamířil na Billa a vystřelil. Nestihl to zaregistrovat, takže schytal ránu.
   ,,Bille!" Vykřikla jsem se strachem. Prosím, pane bože asi se budu modlit častěji, ale i přesto, že je Bill démon tak mu dej šanci aby přežil. Štít přede mnou zmizel.
   Gideon ještě zíral na místo kde ještě před chvílí levitoval Bill. Kouřilo se tam. Okamžitě jsem se začala plazit do zadu až jsem narazila na židli, drkla jsem do ní a ona se převrátila. To přivolalo Gideonovu pozornost a otočil se na mě. Vypadal jak psychopat, moment. To on i je!! Rozešel se ke mně.
   ,,Teď už tě nemá kdo zachránit" Zasmál se.
   ,,hele, nemáš nějaké problémy? Klidně si můžeme o tom popovídat" Snažila jsem se oddálit svůj osud.
   ,,Můj problém je, že mě tady všichni nenávidí i přesto, že jsem se snažil být dobrý!! A právě proto jsem uvrhl to kouzlo na Gravity Falls. Proto chci do jiných dimenzích a ukázal všem, že to já jsem tady pán!" Zasmál se takovým tím zlým smíchem. Eh, fujky.
   ,,A nenapadlo tě proč tě asi nemají rádi? Možná kdyby ses k ostatním choval více mile a byl trpělivý tak by se tohle stát nemuselo" Pronesu. Gideon se zamračil.
   ,,Au revoir, Candy" Řekl a znova vystřelil ze zbraně. Ještě než to ale udělal popadla věc co byla nejblíž mě a hodila to do střeli. Chudák stolička. Ta si to nezasloužila. ,,Budeš ještě dlouho oddalovat svoji smrt?!" Vykřikl Gideon.
    ,,A zeptal ses mě zda chci vůbec zemřít?" Zeptala jsem se.
   ,,tvůj názor mě nezajímá" Odpověděl mi.
   ,,ale měl by" Řekl mu někdo. Prudce jsem se otočila za hlasem, ale nikdo tam nebyl. Eh, pomoc? I Gideon vypadal zmateně.
   Gideon najednou vzletěl. Netušila jsem, že umí létat. Vypadal zmateně, ale to i já.
   ,,Ale, kdopak se nám tady bojí?" Ozval se znova ten hlas. Nedokázala jsem ho k nikomu přiřadit.
   Pak se ten někdo objevil přímo vedle Gideona.

1/2 - 4/3 - 5/6 - 3/5 - 1/2 - 5/1 - 1/4 - 1/5 - 4/4' - 5/6 - 1/1 - 4/4 - 1/5 - 1/4 - 3/5 - 3/3 - 1/1

(976)