Démon a Já (GF/FF) [Dokončeno]

Klidný den

   Když jsem se vzbudila bylo opět něco málo po šesté. Mabel s Dipperem vypadali, že ještě spí. Potichu jsem se posadila, nemělo cenu pokoušet se zase usnout. Potichu jsem se zvedla a vyšla z pokoje. Doufala jsem, že už je někdo vzhůru. Ale po celé chýši bylo ticho jako v hrobě. Zčistajasna se přede mnou objevil Bill a já se ho samosebou lekla.
  ,,to už mi dělej!" Křikla jsem na něj potichu aby mě nikdo nikdo neslyšel.
  ,,a jak jsem se měl asi objevit?" Zeptal se mě, taky šeptal. Já si pouze povzdechla, neměla jsem na to co říct. ,,Užíváš si to tu?" Zeptal se
  ,,docela jo hele" Odpověděla jsem mu.
  ,,to je dobře..." Vypadal zamýšleně.
  ,,copak? Něco chystáš?"
  ,,c..co? Ne!" Tentokrát už nešeptal a zakřičel to skoro na celou chýši.
  ,,shhhh!" Utichla jsem ho.
  ,,promiň" Odfrkl si.
  ,,já tu nikoho nechci vzbudit. Tak neřvy"
   To už jsem ale slyšela kroky, Bill zmizel a já rychle a potichu zalezla zpátky do pokoje. Lehla na matraci a dělala, že spím. Do pokoje vešel Ford, jak to vím? Měla jsem lehce pootevřené oči ale tak aby to neviděl. Měl na sobě ještě pyžamo. Rozhlížel se po pokoji a když zjistil, že všichni spíme odešel. Oddychla jsem si. To bylo jen tak tak.

   Další dvě hodiny jsem ležela a koukala do blba. Pak jsem uslyšela lehké zavrzání postele, zvedla jsem se do sedu a koukla se. Mabel byla vzhůru a když si mě všimla usmála se.
  ,,ahoj" Šeptla
  ,,ahoj.." Taky jsem šeptala
   Mabel vstala a šla ke mně.
  ,,pojď jdem na snídani" Řekla Mabel
   Já vstala a šla potichu za Mabel
  ,,myslíš, že už je někdo vzhůru?" Zeptala jsem se.
  ,,Ford určitě" Odpověděla a usmála se.
   Když jsme sešli schody šli jsme do kuchyně. Ford tam seděl, popíjel něco v hrnečku a četl noviny.
  ,,Ahoj Zlejdo Forde" Řekla už Mabel normálním hlasem a šla ke stolu.
  ,,dobré ráno" Pozdravila jsem a šla taky ke stolu.
  ,,dobré děvčata" Taky nás pozdravil.
   Dali jsme si snídani v podobě chleba s marmeládou. Po nějaké chvíli se do pokoje přiloudal Dipper a po další chvíli Stan.

  ,,co budem dneska dělat?" Zeptala jsem se.
  ,,hmmmmmm" Zamyslela se dlouze Mabel. Už teď se bojím co vymyslí. ,,ha! Mám to! Možná bysme ti měli jít koupit nějaké oblečení, přeci jen tu nebudeš chodit furt v tom samém ne?"
   Místo odpovědi jsem koukla na ostatní.
  ,,Mabel má pravdu" Nakonec řekl Ford.
  ,,taaaaaak jo! Kdy vyrazíme?" Mabel byla docela nedočkavá.
  ,,třeba hned" Navrhl Dipper. Ford přikývl.
   Stan se ale netvářil dvakrát nadšeně. Jakoby mu vadilo, že půjdem něco nakoupit. Mabel už mě tahala zpátky do pokoje.
  ,,dneska ti půjčím ještě svetr" Řekla a už jsme byli v pokoji. Začala se přehrabovat ve skříni. Nakonec vytáhla svetr, který vypadal jak meloun a tyrkysovou sukni.
  ,,díky" Poděkovala jsem a usmála se.
  ,,no problemo!"
   Šla jsem do koupelny, že se tam převléknu. Když jsem na sobě měla svetr se sukní dala jsem to co jsem měla do koše na prádlo. Popravdě, nebylo mi v té sukni moc příjemně. Nemám ráda sukně. A šaty to samé. Sešla jsem schody u dveří už stál připravený Ford s Mabel, Dippera jsem nikde zatím neviděla. Po asi dvou minutách k nám přiběhl.
  ,,tak jdem" Oznámil Ford.
   Chtěla jsem se zeptat ještě co Stan ale jako vždy jsem radši mlčela.
   Do města jsme šli pěšky ani mi to moc nevadí, vždy se ráda projdu. S Mabel a Dipprem jsme po cestě dělali různé hovadiny a když jsme došli do města zamířili jsme rovnou do nákupáku.

   Po nějaké době (asi hodině) jsme mohli jít domů. Nejsem náročná na kupování oblečení nebo bot jako ostatní holky. Cestou domů jsme samo dělali zase hovadiny. Když jsme došli dala jsem těch pár věcí do pokoje. A šla na oběd. K obědu byla rajská omáčka od Stana ale nechutnalo to dvakrát nejlíp. Nechci ho urazit ale vaření by měl nechat na někom jiném.

   Asi v jednu hodinu odpoledne kdy jsme všichni odpočívali někdo zazvonil. Stan šel otevřít.
  ,,Mabel! máš tady ty své potrhlé kámošky!"
   ,,Grenda s Candy!" Křikla Mabel a už běžela ke dveřím.
  ,,Can?!" Křikla na mě.
  ,,hm?"
  ,,jdeš s náma ven?"
  ,,hm...proč ne" Řekla jsem a šla za nima.
   Venku jsme si povídali a různých holčičích věcí. Byli už asi čtyři odpoledne a my si stále povídali. Holky byli zabrané do jedné konverzace a já koukala okolo. Všimla jsem si, že se ve křoví něco pohlo. Koukla jsem na holky, byli docela hodně zabrané. Potichu jsem se zvedla a šla k tomu křoví. Stála jsem u toho křoví a už se chtěla podívat za něj. Když v tom...

   4/4 - 3/3 - 1/1 - 3/4 - 1/4 - 1/1 - 4/5 - 1/5 - 4/1 - 4/3 - 5/2 - 1/5 - 1/2 - 5/1 - 1/4 - 1/5

(800)