24 perníčků

23. prosince

Venku hustě sněžilo a Marinette proto dnešek vzdala, na žádnou dobrovolnou akci už nepůjde. Nikdy. Chodila tam tak dlouho, ale kdyby tam přišla teď, jediné, co by se jí vybavilo byly chvíle strávené s Adrienem. Hluboce si povzdechla. Už ani nerozuměla vlastní hlavě, vlastním pocitům. Měla v sobě dokonalý zmatek, který nedokázala porovnat a to všechno ještě zakrývala bolest.

Celé ráno se poflakovala od ničeho k ničemu. Chvíli s tátou pekla vánočky, pak s mámou prodávala v pekárně, ale nic ji nenaplňovalo jako obvykle. Přišla si prázdná, svět jí přišel ponurý a bez radosti. Tohle s vámi udělá napůl zlomené srdce. Ptáte se proč napůl? Protože Marinette se rozhodla neztrácet naději, nikdy se nestalo, že by přestala doufat, ale jak minuty běžely, i její naděje se vytrácela. Bolelo to až příliš mnoho. Povzdechla si a s tichou omluvou se odebrala zpátky do pokoje.

Chtěla si na odreagování pustit televizi, ale nikdo jí ten den nepřál, protože kvůli silnému sněžení nemohla naladit žádný dobrý kanál. Nakonec to vzdala a pustila ten snad jediný fungující pořád.
,,Vítejte dámy a pánové u vaší oblíbené série Jak slaví pařížské celebrity Vánoce! Včerejší den jsme byli u samotného starosty města, André Burgeoise! Mohli jsme vidět zlatý vánoční stromek, jeho nádhernou dceru..." Marinette to už už chtěla vypnout, poslední co by si přála bylo vidět Chloé Burgeois. Nic proti ní neměla, ale zase jí připomněla jeho. Dneska se proti ní všechno zpyklo, nic dobrého.
Už to chtěla vypnout, ale hlas reportéra ji zastavil."
,,Dnes, třiadvacátého prosince navštívíme slavného pařížského a celosvětového módního návrháře Gabriela Agresta. Jeho příběh je tragický, před sedmi lety mu na Štědrý den zemřela manželka, určitě ji znáte ze stříbrného plátna, slavná a nádherná Emily Agreste, jak ji zná celý svět. Nyní Gabriel žije ve své obrovské vile jen se svým sedmnáctiletým synem, modelem, Adrienem Agrestem. To k úvodu, pojďme jim teď trošku nahlédnout do soukromí."
Reportér vyzval kameramana, aby šel blíž a zazvonil.

Když se po menším nedorozumění ocitli uvnitř, Marinette už obrazovku hltala pohledem. S nechutí si přiznala, že čeká až se zpoza rohu objeví zlatá kštice a krásný úsměv.
,,Takže, pane Agreste, přejdu rovnou k věci. Jak slavíte Vánoce?"
Gabriel vypadal vyčerpaně. Měl tmavé kruhy pod očima, vlasy trošku méně poupravené, ale jen nedbale. Nikdo by si toho nevšiml, ale Marinette ho obdivovala. Na jeho tváři byl stále neutrální až zamračený výraz.
Gabriel si odkašal, nedíval se do kamery, Marinette to chápala. Ona by nedokázala takhle otevřeně mluvit o smrti někoho, koho milovala.
,,Víte, od té doby co zemřela má drahá choť, Vánoce neslavím. Žádný vánoční strom, světla, ozdoby, nic. Štědrý den beru jako jiný den, před lety jsem zjistil, že je to dobré, abych se vyhnul velké bolesti."
Marinette zalapala po dechu. Znamenalo to, že Adrien vlastně neznal Vánoce? Že je nenáviděl, protože umřela jeho matka a jeho otec ho nevědomky donutil, aby poznal jen tu špatnou část? Musela si nadat, už zase myslela jen na něj.
,,Oh, t-to je velmi překvapivé. Jak celou tu věc bere váš syn? Nevadí mu, že nastavíte Svátky spolu?" Gabriel pokrčil rameny.
,,Víte, s mým synem jsme se posledních pár měsíců moc nepohodli. Jak jsem řekl, Vánoce jsme naposledy slavily s jeho matkou. Oba dva se snažíme tuhle roční dobu přežít, ne oslavovat. Nenávidíme Vánoce."
,,To jsou velmi silná slova. Děkujeme za rozhovor a nyní se přesuneme za synem Gabriela Agresta, za slavným modelem, který má po celém světě miliony fanynek, za Adrienem Agrestem."
Pokud doteď Marinette hltala obrazovku, teď úplně slintala, aby slyšela každé slovo.
Přišlo jí to šílené, ona přece už o Adriena neměla zájem! Ale odtrhnout oči nedokázala.
,,Tak, Adriene, tvůj otec nám řekl, že neslavíte a nenávidíte Vánoce, je to tak?"
Blonďák přikývl.
,,Ano, když jsme byl menší, vadilo mi to, ale teď jsem za to celkem rád. Ale s tím druhým tvrzením se pletete, pane. Do nedávna by to možná byla pravda, ale po jisté sérii událostí si už nejsem jistý. Víte, hraje v tom roli jistá dívka, která mi ukázala, že Vánoce mohou být i hezké svátky, plné radosti. Teď nemohu s jistotou říci, že bych je nenáviděl. Prostě tu jsou, byly a budou." Adrien pokrčil rameny a usmál se do kamery. To jen Mari ho znala dobře, aby věděla, že ten úsměv je smutný. Ani si nedávala naději, že by to bylo kvůli ní.
,,Dívka? Že by se nám slavný pařížský model zamiloval? To budou fanynky zklamané." Blonďák lhostejně pokrčil rameny.
,,Slyšíte správně, dívka. Nebudu vám tu o ní nic říkat, je to moje věc, ale pokud se na tuhle tu frašku třeba i kouká, chci aby věděla, že jsem udělal věci, kterých lituju víc než jiných." Další z jeho smutných úsměvů se Marinette zabodl až do srdce.