My sweet Fox prince

2. Kapitola

Dobrý večer koblížci! Tak jsem ji stihla, druhá kapča je tůůůů. Nevím proč, ale hrozně se bavím u této povídky, asi bych měla přesta poslouchat hello od OMFG. Enjoy, like a komentujte, ráda vaše komenty čtu. 

Zatímco se Sasuke připravoval na večerní bál, spoustu mil západně v království obklopeném hlubokými lesy a řekami už od brzkého svítání všichni stáli na nohou a běhali sem a tam. To samé platilo pro královskou rodinu Uzumaki, která ovšem řešila jeden malý problém. A tím problémem byl mladší syn Naruto, který se nedostavil na snídani a nebyl nikde k nalezení.

,,Kde se zase courá ten malej prevít!?" soptila Kushina u stolu. Deidara se omluvně zadíval po služebných, které stály za ní a klepaly se jako osika. Královna byla v tomto stavu schopna brát životy.

,,Uklidni se drahá, on se určitě ukáže, jen co dostane hlad. Zatím máme čas." Snažil se ji uklidnit Minato, král a otec obou bratrů. Už od pohledu na něj byste poznali, komu jsou oba bratři podobní. Tedy aspoň zářivými blond vlasy. Zatímco Naruto zdědil oči po otci, Deidara se pyšnil očima po matce. Po jeho snaze uklidnit svou manželku se po něm Kushina ohnala a přetáhla ho po hlavě ubrouskem.

,,Ty máš co říkat Minato! Je celý po tobě! Pořád venku v přírodě se zvěří! I když jsem ráda, že nesedí v paláci, teď si to prostě nemůže dovolit! Bude mít sedmnáct! Musí se začít chovat jako princ! S takovou nebude připraven na večerní bál, který se koná v havraním království!" nadávala, až blesky lítaly. Na to jí Minato nic neřekl, jenom se na sebe se svým starším synem pousmáli a dál mlčeli. Oba věděli, že to bude chvíli trvat, než se královna uklidní.

,,Mohu se po něm jít podívat. Mám už po jídle a asi vím, kde ho najdu." Navrhl Deidara a Kushina ho zpražila pohledem.

,,Máš deset minut." Zavrčela a pak se spokojeným úsměvem sledovala, jak se její nejstarší syn řítí ze dveří do zahrady. Pomalu vstala a usmála se na svého manžela, který zrovna dojídal vajíčka.

,,Myslím, že taky půjdeme drahý. Čeká nás dlouhá cesta. Musíme se připravit." Minato kývl, vstal, vzal svou krásnou ženu za ruku a odešli z velké síně. Zatímco se královský pár začal balit, Deidara chvátal velkou zelenou zahradou do lesa. Znal svého brášku. Moc dobře věděl, kde ho najde. Tam, kam chodil posledních deset let. Přeskočil spadlý kmen stromu a zastavil na mýtině. K jeho uším dolehl smích. Usmál se pro sebe a vykročil k malé jeskyni, která byla hned přes mýtinu, pod hromadou spadlých větví. Díky matce přírodě držela hromada tvar, a tak mohla zvířata do jeskyně a ven. A právě k ní Deidara došel. Když přijel předešlého večera domů, Naruto už spal, takže se s ním neviděl a ráno, když se vzbudil, tak byl zase pryč. Potichu vešel dovnitř, aby zahlédl svého brášku, jak v náruči chová malé liščí mládě. Vlastně byl s celou liščí rodinou. Dvě dospělé lišky a tři mláďata. Musel uznat, že Naruto byl andílek. Ale tlačil je čas, musel ten krásný pohled přerušit.

,,Neruším?" zeptal se naoko uraženě. Naruto sebou cukl a rychlostí blesku se k němu otočil, mládě mu z náruče uteklo k matce, kde se stulilo do klubíčka.

,,Dei-nii?" zeptal se pomalu. Jeho srdce bylo jako o závod, pořád si měřil osobu před sebou. Deidara se ušklíbl typickým Uzumaki šklebem a Naruto byl doma.

,,DEI-NII!" vykřikl a rozeběhl se mu do náruče, div že Deidaru nesrazil k zemi. Ten se začal smát a sevřel svého bratra kolem pasu.

,,Co tu děláš? Já myslel, že se uvidíme až na bále." Naruto se odtáhl a zadíval se svému bratrovi do očí.

,,Vidím, že ti manželství svědčí, úplně záříš." Ušklíbl se a schytal ránu do ramene.

,,Malý drzoune. Ale ano svědčí mi. Původně jsme se měli vidět, až dorazíte, ale já nemohl čekat a tak jsem včera nasedl do kočáru a v noci jsem přijel. Musím svému bráškovi pomoct s výběrem šatů." Mrkl na něj a pustil ho.

,,Už nejsem malý, zvládnu si obléct šaty." Nafoukl Naruto tváře, které mu Deidara s hlasitým plesk připlácl.

,,Tak to ne mladíku. Musíš vypadat okouzlující. Bude tam spousta princezen a princů a šlechtici a tak dále. Třeba si najdeš někoho, s tím se pak oženíš."

,,Na to nesázím." Prskl Naruto uraženě a vrátil se k liščí rodině. Sledovalo ho pět párů zvědavých očí. Pohladil své oblíbené mládě po hlavě a pak se zvedl.

,,Brzy si zas přijdu hrát." Slíbil a s Deidarou v patách vyrazil směr palác. Popravdě se mu na bál nechtělo. Chtěl zůstat doma a být se zvířaty. Hlavně s liškami. Nevěděl proč, ale on i Deidara byli liškami jako malí přijati, dokonce si spolu hráli. Zastavil a pohlédl na vlajku jejich království. Možná jejich blízký vztah k liškám je proto, že mají lišku s devíti ocasy jako symbol. Pak ho napadla šílená myšlenka. Jestli oni mají spojení s liškami, mají Uchihové spojení s havrany? Pokud si pamatoval dobře, tak vlajka jejich království obsahovala velkého černého havrana.

Znamená to, že jsou bratři Uchihové havraní muži? Hrají si s nimi? Přemýšlel naruto. Z myšlenek jej vytrhla bolest v zádech. Deidaru přestalo bavit stát dramaticky na jednom místě a tak bratra praštil do zad, až se Naruto málem skácel dopředu.

,,Pohni kostrou princezno. Nebo tě mám vzít do náruče?" provokoval a vyrazil se smíchem vpřed do lesa.

,,Blbečku! Jsi horší, než nosorožec." Prskl Naruto vztekle. Tu bolest nikdy nezapomene. Nakonec se usmál, z hlavy vyhnal veškeré absurdní myšlenky na havrany a následoval Deidaru domů. Dnešní večer musí být zajímavý, jinak se sbalí a odjede domů. To přísahá.