Secret and Famous? Never

#8

Victoria
Musela jsem v nahrávací kabině usnout, nebo by čas plynul až moc rychle. "Vic? Máš tu návštěvu." Zaklepala mamka potichu na dveře, pak jsem jen slyšela jak se její kroky vzdalují a já si trochu oddechla. Mobil se mi vybil, takže jsem nemohla zkontrolovat čas, proto se divím kdo mohl přijít, vždyť jsem o všechny z města, z republiky, že světa, ztratila. "Koho?" Přepískl mi hlas, tak jsem si musela odkašlat a zachraptit, abych aspoň trochu zněla normálně. "Víš přiletěla za Tebou." Uvhechtl se dívčí jemný hlas a já poznala Ari. Ani během vteřiny jsem stála přede dveřmi a odemykala je, abych ji mohla co nejdříve obejmout. Jen co jsem otevřela dveře, tak jsem jí vpadla do náruče a silně objala. "Někoho jsem potkala na letišti, zkus hádat koho." Odtáhla si mě na délku paží a kývla jemně za sebe. O pravou stěnu se levým bokem opíral brácha, ne kecám, Shawn. "Co Ty tady?" Divila jsem se, ale musela jsem si posmrknout, abych se znovu nerozbrečela. "Nenechám Tě osamotě v tomhle stavu." Přešel ke mně a taky mě objal, ale vynaložil více síly jak Ari, pocítila jsem totiž jeho kolínskou. "Co jsi prováděla?" Odtáhl se ode mě a mířil do kabiny, že které jsem vyšla rozlámaná s kruhami pod očima. "Sama nevím, prostě mi to vlezlo na mysl." Podívala jsem se dovnitř, jak Shawn zvedal mikrofon. "Hele, takhle by jsi se k dárkům chovat neměla." Zatvářil se ublíženě a mikrofon si pohodil v dlaních. "Nemyslela jsem. Doteď jsem si ho vážila jako božího daru." Založila jsem si ruce na hrudi a dál ho pozorovala, jak se snaží poklidit nepořádek, co jsem napáchala. "Božího daru?" Uchechtla se vedle mě Ari a já ji s jemným úsměvem jemně bouchla do loktu. "Co jinýho jsem měla říct? Vážím si toho, jako by to bylo moje tělo? To asi ne, že jo." Pozvedla jsem koutek rtů do úšklebku a snažila se stát rovně, s mojí situací to nebylo zrovna nejlehčí. I úsměv mě vysiloval víc. "Nebo, že je to dar a ty se k němu chováš jako k mazlíčkovi." Pohladila mě po ruce a začala se mnou pozorovat Shawna. "A proč asi žádného nemá?" Uchechtl se Shawn a já měla stochutí po něm něco hodit, jenže nebylo co. "Ani ryba u mě nepřežila." Pokrčila jsem rameny a Ari se vedle mě zasmála jemným smíchem. Její smích mi vždy dokázal zlepšit náladu, dokázal mi pohladit nervy, uklidňoval mě. " Co je to za text?" Poukázal na roztrhaný papír a začal ho sbírat. "Vylila jsem si na něm největší vztek." Došla jsem k němu a všecheny probírané kousky jsem si převzala, dosbírala zbytek a šla ho vyhodit pod nahrávací disku, pod stůl, do plastového koše. "A nenecháš nás ho poskládat zpátky dohromady?" Pokrčila překvapeně obočí Ari a Shawn jen překvapeně pokýval hlavou, jako souhlas. "Byl složen když jsem dovolala z Gunnarsenama a mám na něj nemilé vzpomínky, vážně nepotřebuji aby ho někdo četl. Navíc, je nahraný kdyby něco." Poklepala jsem na záložní disk a přešla k oboum na chodbu, kde jsem za sebou zavřela dveře. "Co budeme dělat?" Zeptala jsem se a čekala nějakou pěknou odpověď. "Co by, budeme dělat co nás nejvíce baví." Pokrčila rameny Ari a Shawn za ní pokračoval. "Vylijeme si všechny emoce na papír, složíme písničku."

Z plánovaného skládání se nakonec vyklubala ztráta času a hodně papíru, nikdo z nás neměl žádný nápad, tak Ari navrhla, že vezmeme mé staré sešity a různé papíry s texty písniček a půjdeme si vylít pocity na zpěvu, proto teď stojím před mikrofonem s textem mé čtvrté napsané písničky. Oba dělají potřebné úpravy na mixážním pultu a pomalu se tam dohadují co kde bude. "Můžu?" Už jsem potřebovala uvolnit ventil s nápisem vztek, znovu. Kývli na mě a já čekala, až ve sluchátkách uslyším známou melodii a mohla začít zpívat.

Dozpívala jsem a cítila se po pár hodinách volná, chtěla jsem víc, ale z kabiny mě vyhnal Shawn a úsměvem s tím, že nám chce zazpívat jeho novou písničku, která bude součástí alba. Jen jsem s úsměvem od ucha k uchu, s vyzařujícími bílými zuby, vešla za Ari k mixovacímu pultu si sednout na otočnou židličku bez opěrky vyčkávat, co se nám Shawn přichystal zazpívat.

"Nádhera." Rozplývala jsem se nad jeho hlasem, vždy jsem si jeho hlas užívala. "Taky si myslím, je šikovný na jeho věk." Mrkla na mě Ari a já se zasmála. "Vždyť jsi taky mladá a ještě ke všemu nádherná." Prohlídla jsem si její dokonalé tělo s obličejem a uchechtla jsem se nad jejím výrazem. "Začínáš být víc jak v pořádku." Zvedla koutek rtů a přemístila svojí pozornost k Shawnovi, který právě končil s písní a s širokým úsměvem vešel za námi do místnosti. "Jsi na řadě." Pobídl hlavou Ari ke dveřím a sedl si na její místo. "Jaký jsem byl?" Podíval se na mě a já se musela usmát, byl zvědavý jako vždy. "Dokonalý." Ušklíbla jsem se a pocuchala mu kudrnaté vlasy. "Hej." Vjel si rukou do vlasů a snažil si je nějak upravit, no bez zrcadla to půjde těžko. Uraženě se na mě podíval a já na něj vyplázla jazyk než jsem pustila melodii písničky, co si vybrala Ari.

"Jste oba dokonalý, ale jsem unavená, půjdu do koupelny a pak si lehnout. Chovejte se tu jako doma." Usmála jsem se na ně unaveně a šla jsem si do pokoje pro své provizorní pyžamo a do koupelny vykonat tradiční noční rutinu. S rozčesanými vlasy, tričkem do půli stehen a černého spodního prádla jsem vyšla na chodbu a přišla do svého pokoje, ale překvapili mě dvě osoby smějící se na mojí posteli. "Co Vy tady?" Zvedla jsem koutek úst a zavřela za sebou dveře, o které jsem se opřela a oba pozorovala. "Chceme být s Tebou co nejvíce času, dokud budeme moci, víš že nás čekají koncerty a už teď nestíháme, proto se od Tebe nehneme ani na krok." Usmíval se Shawn a Ari s nadšením přikyvovala. Přešla jsem ke skříni, kam jsem odložila zbytek oblečení a poté přešla k posteli, kde pod dekou ležel polonahý Shawn a usměvavá Ari v pyžamu s myškami, já si s úsměvem lehla mezi ně a pomalu, ale jistě propadala snům. "Nikdo Ti neublíží, to Ti oba slibujeme." Zašeptal Shawn a oba mě líbli do vlasů, to bylo poslední co jsem vnímala.

Další otázka: V jaké zemi byla Victoria/Samantha naposledy?🌎 (Spolupráce)
Klidně se mě na něco zeptejte, jestli chcete😊
-Michaela❤