❤5. KAPITOLA❤

160 7 0
                                    

MARCUS

Ráno jsem se vzbudil a ona tam nebyla. Vylezl jsem z postele a šel dolů. Jak jsem scházel poslední schody, cítil jsem vůni. Vůni palačinek. Sie stála u plotny a dělala ty palačinky co tak skvěle voněly.

Přišel jsem k ní a obejmul ji okolo pasu. Lekla se a já se jen začal smát. „Je tady něco k smíchu?" Probodávala mě pohledem. „Né vůbec"   „Si myslím" falešně se usmála se a otočila se zpátky ke kuchyňské lince. „Děkuju" řekl jsem když přede mnou přistál talíř s palačinkami. Jenom se na mě podívala a pustila se do jídla.

Bylo na ní vidět že se trápí. Trápí se hodně a já ji nemůžu pomoct. Bylo mi ji tak líto. Vůbec se neusmívala a když konečně tak to bylo falešné to já poznám.

Když jsme dojedli sklidila ze stolu a začala umývat nádobí. Přišel jsem k ní a na tváři se jí kutálely malé kapsičky slz. Setřel jsem jí je bříšky prstů a ve vlasech ji nechal horký polibek. Rozbrečela se ještě víc. Vyhodil jsem si jí do náruče a odnesl ji nahoru do pokoje.

ROSIE

Při umývání nádobí jsem se rozbrečela. Zase jsem myslela na tátu, co bude když umře a tak dál. Pak mi někdo utřel slzy a pod jeho dotykem má pokožka pálela. Je to jediný člověk který mě dokáže uklidnit. Když mi dal polibek do vlasů, rozbrečela jsem se ještě víc. Vyhodil si mě do náruče a odnášel do jeho pokoje. Položil mě na postel a začal mi pobrukovat melodii písničky. (Média). Díky tomu jsem usla.

*

Probudila jsem se a bylo něco kolem dvou odpoledne. Sešla jsem schody a naskytl se mi výhled na Marcuse jak se válí na gauči a sleduje fotbal. Asi musel vycítit že se na něj dívám protože se otočil a když mě spatřil usmál se. „Dobré odpoledne šípková Růženko" zasmál se a stáhl si mě k sobě na gauč. „Dobré" na nic víc jsem se nezmohla. Pořád jsem myslela na tátu. Snažila jsem se je zadržet, ale jedna neposedná slza se dostala na povrch a pomalu mi stekla po tváři. Mac mi ji setřel a pohladil mě po líčku. Usmál se na mě a přivinul do medvědího obětí.

*

Asi po hodině se objímání jsme dostali hlad. Vešla jsem do kuchyně a nakoukla do lednice. „Co chceš k jídlu" zavolala jsem na něj. „Nevím, něco vymysly" zakřičel na zpět a já začala přemýšlet co si dáme. Napadly mě tortilly. Připravila jsem vše co bylo třeba a začala kuchtit tu delikatesu.

„Jídlo" zavolala jsem když bylo vše na stole. Mac hned přiběhl a sedli si na židli. Ani jsme si nepopřáli dobrou chuť a už se ládoval. „Bylo to výborné" pohladil se po plném břiše a smál se. „To jsem ráda že ti chutnalo" sebrala jsem talíře ze stolu a nesla je do myčky.

Když jsem ji zapla sedla jsem si na gauč a koukala do zdi. Nevím nad čím jsem přemýšlela, ale asi to bylo důležité. „Nad čím přemýšlíš" řekl a já si až teď všimla že sedí vedle mě. „Ani nevím" povzdechla jsem si a upila čaje co jsem si uvařila. „Pojď půjdeme se dívat na film" nic jsem nestihla říct a už mě táhl po schodech nahoru. Mac vybral Spider-Mana a já nic nenamítala.  Takhle jsme skoukli všechny Marvelovky a bylo něco málo okolo osmé večer. „Já mám hlad" kňoural Marcus posledních pět minut filmu. „Tak já něco udělám" vstala jsem z vyhřáté postele a šla dolů do kuchyně.

Nechtělo se mi nic vařit a tak jsem udělala obložené chleby. Donesla jsem to do pokoje a s chutí jsme se do toho pustili. Marcus se šel osprchovat a já zatím umyla nádobí. Utírala jsem poslední talíř a v tom se mi omotaly něčí silné ruce okolo pasu. Uchechtla jsem se a talíř schovala. „Můžu se jít umýt?" Zeptala jsem se, protože tohle je jeho dům a bylo by nezdvořilé si jít do koupelny jen tak. „Jasně, budu tě čekat v pokoji" chtěl odejít, ale já jo zastavila. „ Noo...mohl by jsi mi půjčit něco na převlečení"    „Jo jasně" a už běžel po schodech nahoru.

Donesl mi jeho tričko a já poděkovala a šla do koupelny. Pustila jsem si teplou vodu a nechala ji stékat po mém těle. Umyla jsem si vlasy a namydlila se. Pak jsem to vše spláchla a vylezla ze sprchy. Osušila jsem se a vzala si na sebe to Marcusovo tričko. Když jsem vešla do Macova pokoje vytvořil se mi na rtech úsměv. Spal a do obličeje mu padaly jeho krásné blonďaté vlasy. Sedla jsem si na postel a ještě něco ťukala do mobilu. Pak už jsem si lehla a přikryla se dekou. Překvapilo mě že si mě přitáhl blíž k sobě. Zašeptal něco ve smyslu dobrou noc a dal mi pusu na líčko. „Dobrou" řekla jsem a pohladila ho po vlasech. Jen se usmál a usnul.

***

crrrr crrr" rozezněl se tón mého mobilu. Protřela jsem si oči a podívala se kdo mi v tuhle noční hodinu volá. Bylo tam neznámé číslo. Chtěla jsem to nechat zvonit, ale nakonec jsem to zvedla.

: Prosím u telefonu Rose Kålhen
@#: Dobrý den omlouvám se že vás ruším ale potřeboval bych vám něco říct.
: Dobře
@#:.........

Our Last Days [Marcus & Martinus] (DOČASTNĚ POZASTAVENO)Kde žijí příběhy. Začni objevovat