12. kapitola

2.4K 184 29
                                    

Vzdálené šumění vln na moři doléhalo k uším dvojice mužů, když se oba po přemístění ocitli na francouzské půdě nedaleko od vily, v níž Narcissa Malfoyová pořádala svůj večírek. Stačilo sejít mírný kopec a už mohli oba příchozí zahlédnout jednu z prosklených stěn, jíž za slunečného počasí bylo vidět až do interiéru domu. Ten byl nyní celý nasvícený, aby již z dálky vítal pozvané hosty, a světlo pocházející přímo zevnitř vily vypovídalo o tom, že se o dnešní noci hned tak brzo spát nepůjde.

„Divím se, že sis k tomu všemu nevzal ještě slavnostní hábit," pronesl posměšně první muž na adresu svého společníka, jenž byl na jeho vkus až příliš precizně ustrojený. Nechápavě pokroutil hlavou, přičemž mu několik blonďatých pramenů vlasů na ní poskočilo a svezlo se do jeho obličeje. Sám byl oblečený do tmavě modrých kalhot a stejnobarevného saka, pod nějž zvolil obyčejné bílé tričko a jeho oděv mu tak přišel zcela dostačující. Nejde přece na žádný ples, jen na večírek své matky.

„Nebuď kousavý. To, že mám místo trička košili a místo džínů, co se tváří jako společenské kalhoty, mám já opravdové společenské kalhoty, ještě nic neznamená. Když už jsi mě sem donutil jít, spíš by ses měl snažit si mě tu i udržet," pohlédl Nebelvír na profil svého přítele. „A opovaž se byť jen zmínit špatným slovem o kravatě," dodal následně a nepříjemně se ošil.

„No jo," zasmál se Draco a s pobavením v hlase pokračoval: „Neříkám, že ti to nesluší, jen jsi v tom zkrátka moc formální," výmluvně mykl rameny.

„Formální? Vsadím se, o co chceš, že tvoje mamka bude mít na sobě svoje nejlepší šaty. Stejně jako všichni hosté," oponoval blonďákovi Harry.

„Ona možná ano - potřebuje udělat dojem na toho svého Pierra - ale já nic takového nemám zapotřebí," nakrčil Zmijozel nelibě nos. „Mé oblečení jen vyjadřuje, co pro mě tahle sešlost znamená - nic důležitého. Myslíš si, že bych šel, kdyby mamá tolik nezáleželo na tom, abych se s Pierrem poznal blíž?"

Harry se pobaveně usmál. „Ano, šel. Ve skutečnosti totiž večírky miluješ," vyklenul obočí.

„Když jsou na nich lidi, který znám, dokáže to být vcelku zábava," výmluvně se blonďatý ušklíbl. „Ale tohle je večírek se známými mé mamá, takže nuda."

„Tak to ti děkuju, žes mě vytáhl na večírek, kde bude nuda. To budu stát v rohu se skleničkou něčeho slabšího a litovat, že jsem vůbec přišel," zašklebil se Nebelvír.

„Když tam budeš ty, nuda to nebude," vědoucně se Draco zašklebil. „Tebe znám," dodal potom, přičemž zašermoval rukama mezi jejich těly.

Harry si přítele skepticky prohlédl. „Čím ti od nudy pomůžu zrovna já?" zeptal se, ale měl pocit, že odpověď již zná.

„Tím, že tam budeš?" výmluvně povytáhl Zmijozel obočí, načež v rezignaci protočil očima. „U Salazara, Potty, kdybych si myslel, že si ten večírek s tebou neužiju, tak tě nezvu."

„Fajn, dobře!" zvedl černovlasý ruce ve znamení, že to vzdává. „Jen to stejně nechápu," pokrčil následně rameny.

„Nemusíš to chápat, aby sis dnešní večer užil," chytře se uculil blonďatý, než jako první prošel zdobenou železnou brankou, a tak vstoupil na pozemky jejich rodinné vily. Po kamenném chodníku vedl svého společníka až ke dveřím.

Nebelvír si prohrábl vlasy na zátylku. „Zase jedno z tvých mouder? Žádný večírek ani ples si neumím užít, protože je zkrátka nemám rád," falešně se na blonďáka uculil, když k němu obrátil tvář.

Unloved | Drarry (CZ) ✓Kde žijí příběhy. Začni objevovat