Omyl II.

1

,,Tati?"

,,Ano Everest?"

,,Mohla bych se jít dnes bavit s Melody?"

,,Jasně broučku, ale napiš pokud budeš spát jinde, víš jak se máma pořád bojí."

Bohužel vím

Nevím proč je máma taková nebo co se stalo, ale je až přehnaně ochranářská. Je hezké, že jí nejsem ukradená, ale někdy to bohužel přehání. Skoro nikam se nemůžu hnout, ještě štěstí že mám tátu. Ten je skoro pravý opak, což mě dost udivuje. Přece jsem tatínkova holčička.

,,Já vím, neboj. Kdyby něco napíšu."

Vzala jsem si z misky jablko a vyběhla schody po dvou a razila si cestu přímo do svého prostorného šatníku. Jednou rukou jsem prohrabovala šaty a druhou jsem držela jablko, které bylo skoro snědené. Z vybírání šatů mě vyrušil zvonící telefon. Cestou k nočnímu stolku, na kterém byl můj telefon jsem vyhodila jablko.

,,Melody?"

,,Ahoj Eve, tak co? Jdeme?"

,,Nemůžu"

,,Proč zase? Neříkej mi, že zase máma."

,,Ne,ale mám problém, nemůžu se rozhodnout mezi těmito šaty." 

Zapnula jsem videohovor a ukázala jí obě možnosti.

,,Rozhodně ty vlevo."

,,Že mě to nepřekvapuje,tak za hodinku a půl u tebe?"

,,Jasně, pa"

,,Pa"

Sundala jsem šaty z ramínka a oblékla si je. Obepínali mi každý centimetr mého těla. Mají bílou barvu a končí těsně nad koleny. Musím uznat že jsou trochu vyzívavé, jelikož mají prázdné záda a jediné co je na mě drží jsou slabé stříbrné ramínka, které se táhnou od boku mých prsou přes záda, ramena až k vršku šatů. 

Doplnila jsem je bílými lodičkami na sebevražedném podpatku a jemným líčením. Musím uznat, že jsem vypadala božsky.  Vlasy jsem si stáhla do ledabylého drdolu a zavolala si taxi. 

,,Tak o myslíš tati?"

,,No, máma by tě za to asi zabila.Musím uznat, že dneska asi domů nepůjdeš, protože pokud tě takhle někdo domů neodtáhne tak se budu divit."

Jen jsem se jeho poznámce zasmála a šla si pro jogurt, aby se před přicházející se dávkou alkoholu trochu najedla.

Obal od jogurtu jsem vyhodila a šla rovnou před dům, protože mě tam čekal už taxík. Nastoupila jsem a nadiktovala mu adresu Melody.

Jak už je obvyklé, stála nedočkavě před domem. Měla na sobě černé upnuté šaty, které měli tolik průsvitných míst, že jich bylo víc než plné látky, ale k ní to patří. 

***

Bar byl k prasknutí a my si to štrádovali přímo k baru

,,8x tequilu s limetkou a solí."

Jen jsem vyvalila oči, doufala jsem že budeme aspoň hodinu střízlivé, očividně jsem se pletla a hodila do sebe objednanou tequilu. 

Nebyla jsem v klubu ani půl hodiny a už jsem cítila něčí ruku na svých zádech. Projel mnou mráz a já pocítila lehkou vlhkost která se mi tvořila v mém klíně. Nečekala jsem ani minutu a otočila se na majitele ruky, která se mě dotkla. Nevím zda to bylo tím alkoholem, ale přišel mi neskutečně moc sexy. Skousla jsem spodní ret a táhla pana dokonalého na parket. Otočila jsem se k němu zády a tančila. Svým dovolím si říct pevným zadkem jsem se mu třela o jeho chloubu, která pod jeho těsnými džíny jen a jen rostla. 

,,Nechceš jít ke mně? Mám dům jen 20 minut odtud."

Jen jsem přikývla a nechala se vést panem dokonalým až k jeho luxusnímu autu.

,,Doufám že si nepil."

,,Neboj, debil nejsem."

Mrkl na mě a otevřel mi dveře od auta. Musím uznat že je to gentleman. Cestou do jeho domu jsem napsala tátovi zprávu, že se nemusí dneska divit. Odepsal jen vysmáté smajlíky, takže hádám  že to pochopil. Zbytek cesty jsem se dívala na míhající se krajinu, dokud mě nevyrušilo jeho zakašlání.

,,Mimochodem já jsem Owen a ty si?"

,,Everest, těší mě." 

,,Zajímavé jméno Everest."

,,Od zajímavého po divné je to jen krůček."

Zasmál se mé poznámce a já cítila ještě větší vlhko, má úžasný smích. Očividně si všiml jak na něj zírám a povytáhl obočí. Jen jsem si skousla ret a doufala, že už tam budeme.