Unloved | Drarry (CZ) ✓

7. kapitola

„U Salazara..." spokojeně vydechl Draco, když se z něj Harry odvalil na stranu, kde se za stále rychlejších a trhaných nádechů roztáhl po celé půlce postele. „Takhle akční - jsi už dlouho nebyl," tiše se blonďatý zasmál, zatímco se mu samotnému hruď zvedala o něco zběsileji, než bylo normální. Poukázal tak na fakt, že za dnešní večer stihli hned dvě kola - jedno v koupelně a druhé v posteli, kde nyní Zmijozel ležel rozvalený v ředitelových peřinách a s rukama oddaně rozprostřenýma okolo hlavy se snažil vydýchat svůj předchozí zážitek.

Na umytém těle se mu lesklo několik kapiček potu, vlasy měl rozházené tak, že by se s nimi nikdy dobrovolně neukázal před nikým jiným, než byl jeho osobní ničitel účesů zvaný Harry Potter, opuchnuté rty mu zdobily tvář roztažené do širokého úsměvu. Mezi nohama cítil, jak mu milencovo sperma vytéká z těla a razí si cestičku mezi jeho půlkami, aby se jen o chvíli později podle vlastního uvážení mohlo vydat na jeho stehna či pošpinit prostěradlo pod jeho tělem. Připadal si neochvějně šťastný, nad míru spokojený a díky prožitému slastnému vrcholu i maximálně uvolněný.

„Nějak jsem to dneska potřeboval," zachechtal se tiše černovlasý s rukama rozhozenýma do stran ve zvalchovaných peřinách. „Ale stálo to za to," vydechl uvolněně s lehkým pobavením v tónu hlasu.

„Copak já někdy zklamal?" ušklíbl se Draco egoisticky a přetočil se na bok, přičemž si hlavu podepřel rukou. Rozjařenýma očima zálibně sledoval Harryho pevné tělo, kterak se vyjímá v přikrývkách.

„Hm, nech mě přemýšlet," naoko se Nebelvír zamyslel a hleděl u toho na bílý strop bez prasklin. Poté hlavu přetočil tváří k Dracovi a vědoucně se široce zazubil.

Blonďákovy oči se přimhouřily. „Neprovokuj, Potty, taky by se ti to nemuselo vyplatit," zabodl svůj štíhlý ukazováček do Harryho prsou.

„Kdyby si alespoň nekecal," vjel ředitel prsty do vlhkých a opravdu náležitě rozcuchaných blonďatých vlasů směrem od čela a rozčepýřil je ještě víc.

„To bych si nedovolil," zastříhal Zmijozel obočím a o něco více se natiskl do doteku černovlasého. „A ty, aby ses jednou nedivil, jak se nevyplácí degradovat mé kvality," zlehka našpulil rty.

Harry vyklenul obočí. „Vážně?"

„Vážně," přitakal Draco důležitě. „A věř mi, že by to nebylo nic pěknýho."

„Hm," zamručel Harry a obrátil oči opět ke stropu. Poté se nadzvedl na obou loktech a rozhlédl se po své ložnici. „Máš hlad?" zeptal se úplně mimo téma.

„Jako Weasley po tréninku," zachechtal se blonďatý.

Nebelvír převrátil oči v sloup, když uslyšel kamarádovo jméno vypuštěné z Dracových úst. Rozhodl se to ale ignorovat. „Taky mám docela hlad. A je tam to ještě nenačaté víno," upozornil na fakt, že se na sebe vrhli ihned po vstupu do bytu.

„Tak co nabízíš jako večerní menu?" zvlnily se Zmijozelovy rty do jemného uculení, zatímco si v peřinách sedal, nechávaje cíp jedné z přikrývek spadnout do svého obnaženého klína. Ze své výšky se s jiskřičkami v očích díval na Harryho na druhé polovině postele.

Ředitel se znovu plně rozplácl na posteli. „Buď můžu říct Dobbymu, aby nám něco donesl, nebo jsou v ledničce chlebíčky a jednohubky."

„Tak si zahraj na Dobbyho sám a dones nám je," vyplázl na něj blonďatý jazyk. „Takovej chlebíček bych si dal docela rád."

Harry se se zasmáním posadil. „Tak ty si zahraj na Dobbyho číslo dva a vyčisti nám postel a sám sebe," po čtyřech přelezl ke Zmijozelovi a hravě ho kousl do odhaleného ramene. Následně se postavil a přešel bosky na druhou stranu pokoje ke skříňce, odkud si vytáhl čisté boxerky, načež po blonďákovi hodil jeho oblíbený tenký šedý župan. „Mám to vzít sem nebo půjdem vedle?"