Několik miliard lustrů
Brilantní nebe, padající západ slunce, my dva jsme si užívali sami sebe pod pouličním světlem.
Objevování hvězd, počítali jsme jejich počet. Opona padá na tuto noc.
Chladné noci, lustry visí na obloze a tiše se chvějí.
Padající bez ustání, padající hvězda proletěla.
Blikající, zdá se, že tajný sen hraje s nimi.
Vzpomínám na sladký čas, čekající na tebe vzhůru.
Čas patřící nám dvěma se rozeběhl, dokonce i slova nejsou potřeba.
Křídla nechala ptáka v kleci mého srdce jít směrem k tobě v této obloze.
Pod slavnou oblohou, kde tato osvětlená cesta pokračuje?
Zmrzlé noci, lustry visí na obloze a tiše se chvějí.
Tento hlas existuje, aby zavolal tvé jméno.
Vzal jsem pevně ty malé, třesoucí se prsty.
Vzpomínám na sladký čas, čekající na tebe vzhůru.
Slzy přetékají, rozevřu na obloze ruce, které byly mlhavé a seberu vítr.
Křídla nechala ptáka v kleci mého srdce jít směrem k tobě v této obloze.
Jsme spojeni v tomto nebi, pod touto oblohou.
Melodie patřící nám dvěma tekla ven a rozezněla se v chladné noci.
Křídla nechala ptáka v kleci mého srdce jít směrem k tobě v této obloze.
