Nekonečné květiny
Lotosové květy se kývaly v lese hlubokého spánku.
Důležité věci, které jsem našel budou vždy drženy vzácně.
V pokoji tmavé a těžké noci, sám a bezmocný, začal jsem to nenávidět.
Když jsem na tebe myslel, tak slzy začaly nečekaně téct.
Chci pro tebe shromáždit všechny orchestrové hlasy a písně; květiny se zakymácely.
Popadl jsem teď tu malou ruku a chvějící se ramena.
I když zmizíme, i když jsme odděleni, tak se zase setkáme.
Čas plyne. Myslím, že všechno se mění. My dva beze změny plně kveteme pro věčnost.
Řekněme, že pokud bychom byli odděleni, tak by bylo pro nás jednoduché se dát dohromady.
I když jsem přestal dýchat, tak význam lásky je neměnný.
Chci pro tebe shromáždit všechny orchestrové hlasy a písně; jsem tady.
Podívej, na konci světa. Laskavý hlas překonává čas.
Není nic, na co bychom se mohli spolehnout. Tady a teď ti slibuji.
Čas plyne. Myslím, že všechno se mění. My dva beze změny plně kveteme pro věčnost.
Nevadnoucí slzy jsou s tímto deštěm, nekonečná láska tě vždy zavine.
Na tomto místě, kde nekonečné květiny kvetou.
I když zmizíme, i když jsme odděleni, tak se zase setkáme.
Čas plyne. Myslím, že všechno se mění. My dva beze změny plně kveteme pro věčnost.
Ty dvě květiny, které kvetly se zakymácely se za měsíčního svitu.
Přijímání bolesti, která nezmizí, stejně jako dva lidé schoulení u sebe.
Lala lala lala lala
