Černá kočka za bílé noci
Kočka sledovala celou dobu, kousek po kousku, od začátku do konce.
Hrajíc na koto se svými krásně karmínovými drápy.
Předpokládám, že kdyby se obloha stala modrou,
Jistě. to asi není nic smutného.
Sen byl celou dobu pomíjivý, nikdy se neobjevil.
Zdá se, že k tobě dosáhl sen z kterého jsem se nikdy neprobudil.
Předpokládám, že kdybych se mohl stát ptákem..
Jistě, to asi není děsivé.
Podvod, šílený hlas, nádhera, slavnost, šílený hlas.
Vidět mě, slyšet chraptivý hlas.
Vždy křičí.
Jen já budu mít bonbón.
Povím ti tajemství.
Tajemství je vyzrazeno, vystavené na denním světle.
Vesmír je obrácen, černobílá se točí opačně.
Předpokládám, že kdyby se obloha stala modrou,
Jistě. to asi není nic smutného.
Podvod, šílený hlas, nádhera, slavnost, šílený hlas.
Vidět mě, slyšet chraptivý hlas.
Vždy křičí.
Jen ty jsi jak jsi.
Prosím, proto..
Nálada, která byla už dávno pociťována, žena želvovinové kočky.
Vždy plakala.
Jen já jsem po tvém boku.
Po tvém boku, po tvém boku, po tvém boku.
Vidět mě, slyšet chraptivý hlas.
Vždy křičí.
Jen já budu mít bonbón.
Povím ti tajemství.
