Květy sakury roztroušené v temnotě
Příběh útěku z mizérie v období, kdy třešňové květy tančily a rozptylovaly se.
Umlčím svůj hlas a budu čekat na konec, nikdo mě nebere na vědomí.
Všechny jsem popíral.
Všechny jsem zamítl.
Všechny jsem popíral.
Všechny jsem zamítl.
Všechny jsem popíral.
Všechny jsem zamítl.
Všechny jsem popíral.
"Od teď" jsem viděl ve snu zamlžené s dopisem, který jsem nemohl napsat.
Jenom tma byla laskavá, srdcervoucí. Zavřu své oči.
Nemohl jsem najít barvy s kterými splynout skrytý v nedaleké scenérii.
Alespoň jsem mohl zmizet do temnoty noci.
Moje ruka byla nabídnuta.
Všechny jsem popíral.
Všechny jsem zamítl.
Všechny jsem popíral.
Všechny jsem zamítl.
Všechny jsem popíral.
Všechny jsem zamítl.
Všechny jsem popíral.
Všechny jsem zamítl.
Všechny jsem popíral.
Všechny jsem zamítl.
Všechny jsem popíral.
Všechny jsem zamítl.
Všechny jsem popíral.
Všechny jsem zamítl.
Všechny jsem popíral.
Všechny jsem zamítl.
Všechny jsem popíral.
Zazvonil finální zvon. Probudil jsem se z prchavého snu.
Sbohem milovaný, jarní vánek mě zviklal.
Když třešňové květy plakaly.
