Dnes se obloha vyjasnila
8. června pršelo už od rána.
Nahlédl jsem z okna, zvuk tekoucího deště.
V klidném rytmu jsou vyřezány obyčejné dny.
I přesto ti nemůžu nic dát.
Jednou jsem si myslel, že by to mohlo přijít a dál se díval.
Podruhé by měl dnes přijít nenahraditelný pláč.
V tomto širokém nebi padá klidná opona.
Půjdeme někam, na místo které neznáme. Kamkoli, dokud nám nedojde dech.
Jednou, předstírajíc že neslyšíme budeme předstírat, že se neznáme.
7. června se obloha ještě nevyjasnila.
Můžeš ze shora vidět zataženou modrou oblohu?
Jednou jsem si myslel, že by to mohlo přijít a dál se díval.
Podruhé by měl dnes přijít nenahraditelný pláč.
V tomto širokém nebi padá klidná opona.
Půjdeme někam, na místo které neznáme. Kamkoli, dokud nám nedojde nech.
Jednou, předstírajíc, že neslyšíme budeme cítit zármutek.
Barva hortenzií se slabě odráží v soumraku.
Zavřel jsme oči a koupal se v červnovém dešti.
