Natálie
Stála jsem na chodbě už připravená, Dominik teprve přišel i se svojí taškou a obul si boty.
Nepromluvily jsme ani jeden, neměla jsem na něj náladu..bylo mi z toho špatně, tohle nemůže dopadnout dobře..ještě když jedeme na tour s Jakubem a Hasanem. Ostatní nejedou, díky Bohu..aspoň něco dobrého za dnešek..
Sešly jsme schody dolů a daly si do kufru tašky, nastoupily jsme do Nikového auta a vyrazily.
Jely jsme do studia kde celý tým Milion+ nahrávaly a vyzvedly Jakuba a Hasana.
Oba jsme vystoupily aby jsme je mohly přivítat. Já i Nik jsme musely působit zvláštně..ještě aby ne.. oba na nás koukaly jako na debily, určitě jim to muselo přijít divné když jsme se oba neusmívaly od ucha k uchu.
"Rád tě poznávám" řekl Hasan a já mu s úsměvem podala ruku.
"Já tebe taky" přikývla jsem a zrak mi padnul na Jakuba který dělal jakoby tu nebyl.. další idiot do sbírky..snad aspoň Hasan bude v pohodě.
Všichni jsme si zapálily a jen tak mlčky pokuřovaly. Nebylo třeba slov, ne teď..
"Razíme?" Optal se Nik a kluci přikývly.
Já típla svoji cigaretu a šla si sednout do zadu, všichni se na mě nechápavě podívaly a já jen s protočením očima zaplula do sedačky. Jakub si sednul za Nikem dopředu a Hasan za mnou dozadu.
Cink
Pípnula mi na mobilu zpráva po chvíly toho co jsme vyrazily. Nik se jen pootočil ale moc to zkoumat nemohl protože řídil a byly jsme na křižovatce.
Jakub : co to máš na tom zápěstí? :/ napsal a mě zrak okamžitě padl na zmodralé zápěstí..kurva..
Já: nic. Okamžitě jsem odepsala. Bylo to divné když jsme seděly v jednom autě ale nemohly jsem si povídat, jen přes esemesky..
Jakub: jojo jasně, jen modřinu jako kráva.. asi si hraje na detektiva či co..
Já: přaštila jsem se, stačí? Zalhala jsem.
Jakub: lhaní ti nejde xx
Já: hm..
Jakub: ví Nik o..o tam tom?.. přesně jsem věděla že se na tohle zeptá..
Já: hádej..
Jakub: podle toho jaká jsi lhářka hádám že jo.
Já: chytrej kluk..
Jakub: ještě jednou sorry..fakt jsem nechtěl...
Já: ok, a už to neřeš :))
Jakub: dobře ;))
Odpustila jsem mu jen proto, že jsem neměla náladu a ani sílu se s někým hádat, nebo tak..stačilo mi že jsem pohádaná s Nikem...snad se to udobří..
"Stalo se něco?" Optal se nás všech Hasan.
"Ne" vyhrkla jsem rychle a falešně se na něj pousmála, díky bohu to nepoznal.
"Napoj na bluetooth můj foun" poručil Nik Jakubovi který tak udělal. Zapnul na mobilu nějaké songy jak už jejich tak nějaké které jsem neznala.
Jen jsem tak koukala z okýnka a přemýšlela nad vším..nad tím co se stalo dnes ráno, co všechno se stalo za tu dobu co s Nikem jsem... na to jak jsem chytla jeho košily a jak jsme se seznámily..vše se mi honilo hlavou jako zběsilé..
Možná k sobě nepatříme..kdo ví..já vím jen to že ho miluju i přesto jaký vůl to je, i přesto že se někdy neovládne, i přesto že se hádáme a já taky nejsem ideální holka. Ale pořád vím že nechci aby tohle skončilo..přece jen..taky jsem mu ublížila..kdybych ten posranej weed nezkusila mohlo to být v klidu. Kdybych ho ráno nevyprovokovala bylo by to v pohodě a teď jsme se všichni mohly smát. Ale tak to nebylo, všichni čtyři jsme byly ponoření ve svých myšlenkách a soustředily se jen na své hlavy.
Ticho možná léčí..ale v tuhle chvíly to spíš bylo depresivní, užíralo mě to..chtěla jsem si s někým povídat..ale nešlo to..nemohla jsem..všechno by to bylo divné..a předstírat že je vše v pohodě, na to už tuplem nemám ani pomyšlení..
.
Později na benzínce.
"Jdeme pro víno?" Optal se Jakub Hasana který přikývl. Nechaly nás venku samotné, přesně jsen věděla že to Jakub udělal schválně.
"Zlato já.." začal mluvit a přibližovat se ke mě. Malinko jsem couvla, potom všem jsem z něj měla dost velký respekt..
"Ty se mě bojíš?" Optal se se strachem v očích. Jen jsem se k němu natočila mírně bokem a rukana si obejmula ramena. Nemůžu mu přece přiznat že se ho bojím..
"Tak tohle bolí Natálie.." sklopil pohled ke svým botům a típnul cigaretu.
"Divíš se mi?" Odpověděla jsem s rozklepaným ale zárověň tichým hlasem.
"Ne...já vím že jsem kretén a nezasloužím si tě..opravdu jsem ti ublížit nechtěl..promiň mi to.." přistoupil ke mě znovu ale tentokrát jsem už necouvla, zůstala jsem stát jako přikovaná.
"Fajn.." povzdychla jsem si a nechala se od Nika obejmout.
"Miluju tě" zašeptal to tak abych to slyšela jen já. Lidé se za námi jen otáčely. Já ale byla šťastná, aspoň něco už je v klidu..
"Já tebe taky" dala jsem mu pusu na tvář a stoupla si normálně. Pro objasnění, jako vždy jsem stála na špičkách.
"Jen mám strach že o tebe skrz Jakuba příjdu" řekl mi a podával se mi upřímně do očí.
"Nemusíš se bát" pousmála jsem se a pohladila ho po tváři. V tu chvíly se otevřely dveře benzínky a z nich vyšel Jakub s Hasanem.
"Na vole ať nemusíš řídit" podal Jakub láhev vína Hasanovi který ji přijal.
Láhev pak putovala ke mě, já ale odmítla, věděla jsem že Nika za chvíly řízení přestane bavit a budu to muset vzít já..
I love you <3
