Hassle

2.1K 88 1
                                    

"Ty Blair nemohli-" nedořekl, protože vedle nás zastavilo černé auto. Už se nedozvím, co bychom mohli či nemohli otevřela jsem dveře a nastoupila modlila jsem se ať se mě Cameron na nic neptá.

"On tam byl taky?!" zeptal se Cameron hned jak jsme byli daleko od ateliéru. Už to, jak to říkal se mi nelíbilo a bohužel moje modlitby, aby se na nic neptal nebyly vyslyšeny. "No a co jako já to nevěděla, že tam bude potkala jsem ho u svojí šatny fotil něco jiného než já" vysvětlila jsem mu situaci, aby se aspoň trochu uklidnil. "A jak sem viděl zase tě nabaloval". "Cože?! Camerone děláš si teď ze mě prdel? Nic se nestalo a ani by se nestalo, tak nevím, o co ti jde sakra! Ptal se pouze, jak mi to šlo na rozdíl od tebe, a to je vše on mě nezajímá, kdy už to pochopíš?!" křičela jsem na něho. "Já to chápu, jen viděl jsem vás dost blízko u sebe a kdybych nepřijel, tak vím že by se tě pokusil políbit vadí mi ten kluk" viděla jsem, jak svíral pevně volant. "Řešíš opravdu kraviny a sereš mě aspoň vidím, jak mi věříš" otočila jsem se a koukala ven z okna. Držela jsem se ať mi hlavně nespadne žádná slza. "Je to prostě děvkař copak to nechápeš?! Už jednou ti ublížil a vím, že to udělá zase " řekl Cameron a to jsme už byli díky bohu u domu. "A ty jsi byl co? Nebyl jsi o nic lepší, než byl nebo je on. Třeba se taky zlepšil, ale mě je to putna řekli jsme si, že na to zapomeneme a začneme znovu, jako kamarádi. Pochop, že se budeme potkávat ve škole tady v okolí, nebo v agenturách miluji focení a miluji tebe, ale toto" křičela jsem na něho. Rychle jsem se odpoutala a vyšla k domu. Bohužel mě dohonil a chytl za ruku. "To jako teď půjdeš domů?" zeptal se mě jakoby nic. "Ano děkuji ti za odvoz, ale chci být sama a dokud to nepochopíš nemáme se o čem bavit" vyškubla jsem se mu a šla domů.

Tam už jsem pustila slzy, které jsem, tak dlouho zadržovala. Koukla jsem z okna ven aspoň malá naděje ve mě byla, že tam Cam ještě je, ale to bych nesměla být naivní. Vzala jsem si věci a šla nahoru do pokoje. Vysvlékla jsem se a napustila si vanu a relaxovala. Jsi ok? A. Bože to si vybral fakt výborný čas. Jo proč bych neměla být? B. No, jestli jste se nepohádali, když nás tam viděl spolu A. Ne nepohádali neměj starost je tolerantní B. "Jo kéž by byl" řekla jsem si. To jsem rád Bí měl jsem obavy, že ho to nasralo nebudu tě rušit tak ve škole A. Dík za starost měj se B. Bože... vylezla jsem z vany oblékla jsem se do pyžama a šla spát. Ještě jsem si otevřela konverzaci s Camem, jestli mi náhodou nenapsal. Nic... položila jsem si telefon a zavřela oči. 

I wish... (Cameron Dallas)Kde žijí příběhy. Začni objevovat