Is he my love? (S.M.)

*Nemocnice*

Byly asi tři ráno , když mě z mého snění probudila rána vylezla jsem proto z postele a otevřela dveře z mého pokoje..... vyděla jsem na proti mím dveřím Adiena jak mi prstem naznačuje abych byla potichu. Nechápavě sem se na něj podívala a on jen ukázal se slzami v očích směrem do chodby. Nenápadně jsem vykoukla a uviděla mamku jak leží na zemi chtěla jsem jít za ní zjistit co se stalo , ale pak jsem za ní uviděla siluetu která něco horlivě říkala do telefonu byla sice zády ke mně , ale i z toho jsem poznala že je to muž využila jsem situace a naznačila gestem Adienovi aby šel ke mě. Nezaváhal ani vteřinu a rychlím a tichým krokem doběhl ke mně do pokoje potichu jsem zavřela a pro jistotu dveře zatarasila židlý. Zavolala jsem policii a záchranku záchranka po mě ještě chtěla číslo na někoho koho mohou o našem problému informovat aby nás mohly třeba psichycky povzbudit nebo tak něco. Jenže mi nikoho neměly tak jsem jim poslala číslo v naposledy volaných a to byl... Shawn rozloučila jsem se se slečnou na dispečingu a snažila se uklidnit bratra , že je určitě všechno v pořádku.

Ani ne za 3 min. Uklidňováni mi někdo zaťukal na okno jako první jsem se lekla , ale když na mě v kapuci vykoukl starostlivý Shawn přišla jsem mu otevřt. ,,Aho..." větu jsem ani nedořekla a on už mě pevně držel v náručí. Nevím proč , ale cítila jsem se s ním v bezpečí.

,,Kde je ten chlap" řekl Shawn s odhodláním v hlase ,,Shawne policie se o to postará , ale je v předsíni" řekla jsem sklesle. Ukazováčkem  mi hlavu zvedl a pokusil se usmát. Na chvíly jsem zavřela oči a ani jsem se nenadála a Shawn už mířil ke dveřím. ,,Shawne!" Sykla jsem na něj.. Je snad blázen! Ani neví kdo na té chodbě je...

,,Budu v pohodě" řekl a odešel. To už jsem , ale pospíchala za ním jako pomocná ruka , předtím jsem ještě bratrovi nakázala aby nevilézal z pokoje pokud to nebude nutné , dala jsem mu telefon kdyby někdo volal tak aby to zvedl.

Otevřela jsem dveře a uviděla Shawna v již rosvícené předsíni jak se pere s tím chlápkem , jen jsem tam stála jak zkamenělá... Asi za 4 min. Přijela policie ... slyšela jsem sirény ale ještě předtím než jsem stačila policie vtrhnout ten chlápek Shawna pořádně praštil pěstí do obličeje. ,,SHAWNE!" Zakřičela jsem a běžela k němu sednul si měl roztržený ret a pořádného monokla usmála jsem se na něj se slazama v očích ( jsem histerická po mámě, takže jsem ráda že žije). On se na mě ale jen díval s kamennou tváří , nechápavě jsem se na něj podívala , ale to už mi políbil svými hebkými polštářky mé rty. Viděla jsem na jeho tváři že ho to bolí odtáhla jsem se od něj a objala ho , to už ale moje mamka byla v sanitce a doktorka se začala starat i o  Shawna. Vše jsem jen z povzdálí sledovala.

ÚTERÝ
Je asi 6 h. ráno a mi dva s Shawnem jsme se rozhodli že dnes zůstaneme po tom nočním incidentu doma i s Adienem. Na oběd jsme si zajely na sushi a pak jely do nemocnice za mámou. Doktoři říkají že měla štěstí vyvázla bez větších zranění a za pár dní se probudí a bude moct jít domů. Sedět v nemocnici a dívat se na někoho takhle blízkého jak kolem něj neustále běhají doktoři a všude pípají přistroje ,  to je pocit , který nikdy nechcete zažít. Měla jsem chuť brečet ale kvůly Adienovi jsem nemohla musela jsem zůstat silná starší sestra a jít mu příkladem.. Vzaly jsme Adiena se Shawnem domů aby se prospal a pak jsme se spolu vrátily za mámou. ,,Co to včera znamenalo?" Zeptala jsem se nejistě , protože jsem vůbec nevěděla. ,,Pro mě to znamenalo hodně" řekl mile a opět se ke mně naklonil a políbil mě. ,, Takže teď spolu chodíme?" Dal mi pusu ,,Stačí jako odpověď tohle?" Zeptal se a já souhlasně  kývla a usmála se.

O TŘI DNY POZDĚJI
Mamka už je z nemocnice v pořádku doma a odpočívá. Adien se jí pořád na něco ptá jestly jí něco nebolí jestly jí nemůže nějak pomoct... Je to milý , ale když vám to někdo řekne třicetkrát za den už vás nebaví mu odpovídat.

Odpoledne jsme šly se Shawnem do parku chtěl se mnou o něčem mluvit a já nevěděla o čem. ,,Ahoj" řekl a dal mi pusu ,,Čau" řekla jsem a usmála se. ,,Tak co si mi chtěl říct?"
,,No víš s klukama a jednou holkou jedeme o víkendu na chatu aby sme si trochu odpočinuly a tak no tak jsem se tě chtěl zeptat.." chtěl to doříct , ale já ho přerušila ,,Ráda pojedu" řekla jsem objala ho.Z prvu vypadal zaskočeně , ale po té se usmál.

Večer mi Shawn vysvětloval kdo na tu chatu jede jak to všechno probíhá a tak. ,,A kdy se odjíždí?" Zeptala jsem se asi na tu nejpodtatnější věc. ,,Dnes v sedm večer" řekl. ,,Tak pojď zajedem ti pro věci a pro svolení" řekl s pobavením v hlase a já se zasmála. Dojely jsme před můj dům a já vběhla dovnitř zabalit si věci. Shawn si mezitím povídal s mamkou jestly můžu jet s ním kde to je a tak. Seběhla jsem schody s taškou plnou potřebných věcí. Máma se na mě jen usmála řekla ahoj a mi mohly vyrazit. Cestou jsme se stavily ještě pro dva lidi co pojedou taky a zbytek má pravděpodobně svá auta.

Dojely jsme na místo a.....

Ahoooj! Tak jak se vám část líbila? Já osobně jsem s ní celkem spokojená :)
Tak a nakonec budu ráda za každé přečtení hvězdičku a sdílení<3 B.♥️