I hate you Dallas ! 2 [CZ]

4 ♡

Jsem hroozně moc ráda, že se vám to zatím líbí. Omlouvám se, že dlouho nebyla část, ale blíží se mi přijímačky a tak mám trochu stresy. Miluju vás- Beth<3

"Když jsem přišla dolů, začal ses po mě sápat no a pak...pak jsi mi dal facku, protože jsemse s tebou nechtěla vyspat, ale ty jsi to ignoroval a stejně jsi mě...no víš."

Zakoktala a já nasucho polkl. "To je blbost. Pamatoval bych si to. To tohle bych ti neudělal." Poslední slova jsem zašeptal. "Stalo se. Proč myslíš, že jsem odešla ? Už se to nedá vydržet." Křikla na mě. "Aha, jako semnou ?" Naštvaně jsem pokrčil obočí. "Ano ? Chodíš pozdě domů piješ a já už nemůžu." Z jejich očí šlo poznat, že jí to štve a bolí. "Já ? A co ty ? Taky nejsi taková jako jsi byla. Můžu si dělat  co jen chci" Štěkl sem po ní na zpět. "No...tím pádem všechno co můžeš dělat ty, můžu i já. "

"Takže co bude ? Konec ?" Zeptal jsem se jí a ona se  zarazila. Chvilku byla potichu a pak řekla. "Už to není jako dřív a ty to víš. Udělal jsi velkou chybu, kterou ti nemůžu odpustit. Nevím, jestli se na tebe dokážu koukat stejně jako před tím." prohlédla si svoje ruce a pak se otočila a odešla zpátky.

Pohled Beth

Měla jsem slzy v očích. I přes to, že jsem ráda mám slzy v očích. Bude to tím, že máme spolu tolik vzpomínek, které patří k mým nejlepším.  Bože, Cameron byl můj život. Moje životní láska.
Sedla jsem si na volnou židly za pultem a prostě jen dýchala. "Bethany ? Jsi v pohodě ?" Zeptal se mě Alex, když si sedl vedle mě. "Jojo." Falešně jsem se usmála. "Holka já to poznám, že se něco děje...Tak co ?" Drcl do mě ramenem. "Rozešli jsme se s Cameronem." Koukala jsem se na své boty. "Jejda to mě mrzí." Obejmul mě." Neměl jsem ho rád. I přes to, že je tak sexy." Jeho poslední slova mě rozesmála. " Nebudeš tu jen tak smutnit a zajdem někam." Usmál se a šel pro další objednávku.

Po práci jsme šli Alexem a Elou do jedné mega super pizzerie, která je ve stylu 60. let a dělá tu nejlepší pizzu.  Když nám donesli naše pití, Alex pronesl přípitek. "Na čerstvě single Beth. Už ti žádnej Cameron nic neudělá." Byla to hrozně hezká slova, ale i tak mě to trochu bolelo. Po pizze jsem měla pocit, že prasknu. "Hej Alexi." Šeptla Ela. "Za tebou je kluk, který se na tebe usmívá." Zachichotala se a Alex se otočil." Tak dámy. Omluvte mě." Mrkl na nás a my jsme se začaly smát.

O dva týdny později

"Bethany !! Noták Bethany." Probudil mě křik El. " Ty líná potvoro. Jdeme do práce !" Otevřela dveře mého pokoje. Ano. Už nebydlím u Matta. Když jsem hledala byt, tak se El taky chtěla odstěhovat od své sestry a tak bydlíme spolu.

Sedla jsem si na postel a masírovala jsem si spánky. Poslední dobou nemám vůbec energii. "Bethany !" Křikla El. Stoupla jsem si a šla do kuchyně a nalila jsem si kafe. "Příjdeme pozdě." Vzdychla, ale já ji nevnímala. Měla jsem pocit, že budu zvracet. Rychle jsem vstoupla a utekla na záchod. A už to šlo ze mě. "Beth ? Jsi v pohodě ? Tohle už je po čtvrté za tento týden." Uslyšela jsem El za dveřmi. Umyla jsem si ruce a pusu. "Jo jsem v pohodě." Otevřela jsem dveře a šla se obléct. "Vezmu tě k doktorce." Odsekla. "Musíme do práce.."

"Někdo to za nás vezme. Zavolám Maxovi, ještě nám druží ten minulý pátek." Mrkla na mě. Nemám ráda doktory, už od mala jsem se jich bála. Navíc, když jsem v nemocnici, je mi zle. Je mi líto všech těch nemocných lidí, kteří tam musí trpět.

Spolu jsme nastoupily do červeného brouka, kterého dostala El k narozeninám. Za pár minut jsme stály na parkovišti před nemocnicí.

Bylo všude dost lidí a hlavně, všude byl cítit ten hroznej smrad. Sedly jsme si do čekárny a když jsem přišla na řadu ztuhla jsem. "Bude to v pohodě." Pošeptala mi El. když jsem odcházela.

"Takže Bethany. .Co tě trápí ?" Zeptal se mě a já si sedla na takové to lůžko. "Poslední týden zvracím, bolí mě hlava, ale nemám horečku ani nic." Začal si mě prohlížet a pak se mírně pousmál. "Zkoušela jste těhotenský test ?"