I hate you Dallas ! 2 [CZ]

2♡

Moooc vám děkuju za tak pozitivní komentáře ♡♡ Díky Vám vím, že to má smysl. -Beth

Udělal to, protože nechtěl, aby jsem neprotestovala.

I přes to jsem nevěděla, jestli to mám udělat. S povzdechem jsem vstala a šla do naší ložnice, ve které už ležel Cameron a opilecky chrápal. Znova se mi do očí nahrnuly slzy a vybavila se mi vzpomínka na tenhle dům.

Vzpomínka

"Pojď ještě kousek." Zasmál se mi do ucha Cam, když mi zavázal oči a unesl mě Bůh ví kam. "Camerone ? Další překvapení už nezvládnu." Zkřížila jsem své ruce na hrudi. "Klídek zlato." Obejmul mě a vedl mě dál. "Pozor dva schody." Oznámil mi a já automaticky jednu nohu zvedla. "Tak.." nadšeně vydechl a sundal mi pásku z očí. Stáli jsme před krásným domem. Byl určitě menší než ten ve které jsme byli i s kluky, ale mě se líbíl mnohem víc. Nevím, jestli mě okouzlila na elegantní barva nebo velikost domu. "Camerone !" To bylo to jediné, co jsem mohla v té chvílí říct. "Řekl jsem si, že bychom potřebovali trochu soukromí. Navíc, pořád nevěřím Nashovi." Mírně se zasmál a stoupl si přede mně. Odemkl dveře a vešel dovniř. Já byla hned za ním. Ze vnitř byl ještě lepší. Tak útulný. "Líbí ?" Usmál se na mě Cam jako sluníčko. Jeho úsměv je vždy tak příjemný. "Milluju tě. "Šeptla jsem a obejmula ho. "Taky tě miluju honey." Dal mi pusu do vlasů a jednou rukou mě hladil po zádech.
*******

V ten moment jsem byla šťastná. Opravdu šťastná. Ve skutečnosti jsem měla pocit, že už se nic nemůže pokusit. Plánovali jsem dokonce i svatbu .No...spíš jsme si jen tak dělali srandu, ale oba jsme věděli, že se chceme vzít. No, teď si nejsem tak jistá.

Podle pokynů Matta jsem si do kufru zbalila všechny potřebné věci. Ne všechny moje věci, protože nevím, co bude. Možná to všechno bude zase v pořádku. Sama nevím, jestli mě nepodvádí, protože mi už dost lidí psalo. Další nevýhoda byla ta, že Cameron byl i s kluky dost na očích a jezdili na setkání s fanoušky, kteří si všímali, že jsme spolu. Takže i já sem začala mít nějaké ty "fanoušky" ale i pár, kteří mě nenávidí, ale tak to k tomu patří.

Když jsem byla hotová napsala jsem Cameronovi vzkaz. Nechtěla jsem si nějak extra vylívat srdíčko a dělat velké drama. Jen jsem chtěla, aby věděl, že už to dál nesnesu a že by se mněl zamyslet. Vzkaz jsem položila na stůl v kuchyni a oblékla si bundu. Naposledy jsem se rozhlédla po domě a vydechla. Bylo asi šest hodin ráno, když se přede mnou  objevilo Mattovo auto. Vylezl z auta a šel ke mně. Silně jsem ho obejmula a on mi objetí vrátil. "Rád tě vidím." Zašeptal a já ho ještě víc stiskla. Tohle jsem opravdu potřebovala. "Cameron asi spí že ?" Zeptal se, když jsem nastoupila do auta.

"Nechala jsem mu vzkaz." povzdechla jsem a zapla si pásy. "Bude to v pořádku. U mě můžeš zůstat jak dlouho chceš." Usmál se a nastartoval auto. V zrcátku jsem sledovala dům, který mi mizel před očima.

Matt měl dům 15 minut od toho našeho. A byl blíž k mojí práci. Jeho dům byl o trochu větší než náš, ale i tak se mi líbil.

Pohled Camerona

Když jsem se probudil, chtělo se mi hrozně zvracet. Pořádně jsem si neuvědomoval co jsem dělal a jak jsem se dostal domů. To poslední co si zcela pamatuju je klub, ve kterém byla jedna milá kurva, která si to semnou chtěla rozdat, ale na to jsem neměl náladu nebo Jo ?? Koukal jsem se po ložnici a hledal Bethany. Poslední dobou nám to moc nejde, ale to ona je Ta divná.

Kolíbavými kroky jsem se dobelhal ke schodům, po kterých jsem pomalu sešel. Asi bych měl přestat tak moc pít, ale když na velké problémy nestačí jeden panák.

Když jsem došel do kuchyně všiml jsem si malého lístečku na stole. Vzal jsem ho do jedné ruky a začal číst.

Už to tak dál nejde. Bolí mě když tě vidím, když nás vidím v takovém stavu. To co jsi mi dnes udělal mou trpělivost zlomilo. Na nějakou dobu budu bydlet u Matta. Chci vědět, jestli tě pořád miluju, jestli mě ty pořád miluješ. -Bethany