Já nejsem on, on je já. ✔️

Part 8.

*Dekuju za ohlasy v kometařich jste skvělé! :3*

Liam: Už se nemůžu dočkat, až tě potkám. Přemýšlím, jak vypadáš. Bože tak moc bych chtěl nějakou tvoji fotku.

Já: Co když se ti nebudu líbit?

Liam: O tom pochybuju. Protože opravdu se mi líbí si mi s tebou psát. Líbí se mi tvoje osobnost. Prostě se mi líbí tvoje duše na vzhledu mi nezáleží.

Já: Dobře. Kde by ses chtěl vidět?

Liam: Napadla mě malá kavárnička u mé školy.

Já: Jo to si myslím, že by bylo skvělé. Mají tam výborné latté.

Liam: Chodíš tam?

Já: Párkrát jsem tam byl, ale beru si ji vždy sebou a sedám na místo do parku.

Liam: Tak si půjdeme sednout spolu, pokud budeš chtít.

Já: Ano na to se moc těším aspoň si budeme blíž.

Liam: Jo to zní skvěle.

Já: Bojím se, až mě uvidíš.

Liam: Čeho se bojíš?

Já: Všeho nechci o tebe přijít.

Liam: O mě nepřijdeš. Myslím si, že na to si až moc rozumíme.

Já: Takže zítra ve dvě?

Liam: Ano zítra ve dvě.

Já: Budu tam nemůžu se dočkat.

Druhý den

Nadechl jsem se a podíval se do zrcadla. Slušelo mi to. Myslím si, že bych ho mohl zaujmout. Bude smutný, že nedorazil a budeme spolu. Povzdechl jsem si. Nikdo o tom neví, ale asi mu budu muset jednou říct pravdu. Nebo já nevím. Bože. Vzal jsem si batoh a rozešel se ze záchodků ke své skřínce. Zadal jsem kód a dal jsem si tam knížky, abych je nemusel sebou tahat. Protože nechci, až tam přijdu prohnutý pod těžkým batohem.

Liam: Už dneska se s ním sejdu. Děkuju za trpělivost NiNi. Mám tě rád, ať se stane cokoliv.

Usmál jsem se smutně. Do očí se mi nahrnuly slzy. Bože co jsem to udělal. Nemůžu mu nic říct. Vždyť bych ho celého zničil, ale zase cítím, že bych mu měl říct. Jinak nebudu mít čisté svědomí. Tohle je tak těžké. Zkousl jsem si ret. Za deset minut dvě. Rozešel jsem se poblíž kavárny. Už tam stál s očekáváním v očích a kyticí modrých růží. Co mám dělat? Celou noc jsem nad tím přemýšlel. Mám tam na kráčet. Ahoj já jsem James. Psal jsem ti, abys poznal, že jsme spřízněné duše. Nebo ahoj. Udělal jsem to, abych tě získal, protože tě opravdu miluju.

Pět minut po druhé jsem pořád stal na opodál a koukal se na něj. Jeho úsměv pomalu začínal klesat. Sedl si na lavičku a začal podupávat nohou. Byl nervózní. Půjdu tam. Pomalu jsem se tam rozešel, ale potom jsem se vrátil zpátky.

Po půl hodině měl už slzy ve tvářích. Podíval se na růže a zahodil je pryč. Nasedl do auta a odjel. Já jsem si růže vzal a rozešel se smutně domů. Zničil jsem ho a zlomil. Už nikdy mě nebude chtít vidět. Vzlykla jsem celou cestu.

Otevřel jsem dveře do pokoje a uviděl jsem tam Liama s mým tabletem. Podíval se na mě. V jeho očích byl smutek, zlost, zklamání. „Ahoj Nialle. Nebo bych měl říct Jamesi?" Já jsem otevřel pusu a růže mi spadli na zem.

*Tak je to tady. Trošku jinak zase než jsem chtěla :D ale takhle mě to vedlo. Doufám, že se líbí a zítra bude další díl. Budu ráda za úžasné komentáře. Moc vám všem děkuji. Pohání mě to psát :* *