She bad

Dance competition

Ráno mě probudilo vrnění mého telefonu v kapse. Koukla jsem se teda co to je. Jenže když jsem se koukla, tak jsem byla docela rychle probuzená. Dneska byla taneční soutěž. Rychle jsem nechala vzkaz a nalepila jsem to Hayesovi na čelo. Vzala jsem si všechny věci a rychle se dostala ven. No, málem jsem se přerazila o lidi ale zvládla jsem to. Domů jsem dorazila brzo a táta už tady nebyl.

Zašla jsem si rychle do sprchy a pak jsem se rovnou převlékla do toho, v čem budu vystupovat. Což znamenalo šedé tepláky a bílé tílko. Kolem pasu jsem si dala kostkovanou košili a na nohy jsem si dala superstarky. Do tašky jsem si dala pití, telefon a sluchátka. Zamčela jsem za sebou dům a běžela do haly.

Po cestě mi už volala trenérka. Na něco jsem se ji vymluvila a došla tam asi o pět minut později. Ale furt jsem měla asi tři hodiny čas. Ještě jsme si párkrát všichni zopakovali chorošku a pak šli na to. Začala jsem já a ke mě se ostatní přidali. Tancovali jsme na písničku Don't stop the party od Pitbulla.

Užívala jsem si to. Nakonec jsme se uklonili a odběhli jsme do zákulisí. Trenérka nás pochválila. Všichni jsme se pak vrátili na podium a seřadili jsme se do zástupu. Chytli jsme se za ruce, protože se budou za chvilku říkat výsledky. S Marcusem jsme nejstarší, takže jsme byli vedle ternérky.

,, A vítězem se stává!" zahlásil moderátor téhle soutěže.

,, The cute Peas!" zavolal a my jsme nadšeně vyskočili.

Všem nám dali medajle s trenérkou jsme převzali pohár. Všichni jsme udělali hromadné objetí. Já vytáhla telefon a udělali jsme si klasickou selfie. Všechny jsem obejmula. S Marcusem jsme měli nejdelší objetí. Jako vždy.

,, Víte co to znamená? Za dva týdny letíme do New Yorku! Potřebuju tím pádem souhlas vašich rodičů! Ale to se dozvíte v pondělí," upozornila nás trenérka.

,, Nezajdeme někam?" navrhl Marc.

,, Mohli by jsme. Mám hlad. Jsem nic ještě nejedla," přikývla jsem se a napila.

Ještě s dalšíma holkama jsme zašli do nějaký kavárny - pizzerky. Sedli jsme si do nejzadnějšího boxu. Obědnali jsme si a čekali než se nám to donese. Museli jsme si udělat několik selfie. Do toho mi ale volala Kels.

,, Ano?" vzala jsem to.

,, Můžeš mi laskavě říct, kde si?" pomalu na mě zařvala.

,, Kels, klidni. Hayes měl na čele lísteček," protočila jsem očima.

,, Oh.. aha. Jo už to vidím," zasmála se.

,, Boha. Hele už musím jít. Uvidíme se později," chtěla jsem to ukončit.

,, Jo. A Cam se po tobě celej večer sháněl," řekla.

,, Hmm. A co já s tím?" řekla jsem lhostejně.

,, Co ti je?" řekla.

,, Nic. Už musím jít. Uvidíme se později," řekla jsem a ukončila ten hovor.

,, Všechno dobrý?" koukl na mě Marcus.

,, Skoro," přikývla jsem a začala jsem se věnovat pizze.

Asi kolem šestý jsem se dostala domů. Ještě jsme se s dětskama stavili na houpačky. Naše tradice. Šla jsem do koupelny a převlékla jsem se do bílého delšího crop topu, černých tepláku a do šedivého cardiganu.

Všechno jsem si zpátky vybalila a šla jsem dolů. Potkala jsem se tam s tátou. Hned jsem ho obejmula. On obejmul mě.

,, Děkuju," zašptala jsem.

,, To já bych se měl omlouvat," koukl na mě.

,, Dáme zmrzlinu?" vytáhla jsem obočí.

,, Tak jdeme," mrkl na mě a šel za mnou do kuchyně.

Vytáhla jsem dvě zmrzliny v krabičkách a posadila jsem se s ní na linku. Táta si sedl na židli a jedl svou zmrzlinu.

,, Vyhráli jste?" koukl na mě.

,, Jo," přikývla jsem.

,, Jsem na tebe pyšný," usmál se.

,, Děkuju," usmála jsem se.

,, Já vím, že asi znovu odjedeš, ale nechceš tentokrát jet se mnou?" nabral si zmrzlinu.

,, Tati. Už jsme takhle něco řešili. Já prostě pojedu pryč i kdyby si jel na to stejný místo. Nechci slavit svoje narozeniny a ty víš proč," koukla jsem se na něj.

,, Už je to čtyři roky," vzdychl.

,, A stále to bolí," přikývla jsem.

,, Jak chceš," pokrčil ramenama.

,, Děkuju," pousmála jsem se.

Jakmile jsme dojedli naše zmrzliny, šli jsme k tátovi do pracovny. Rozmyslela jsem si to. Pojedu s ním. Jedeme do Californie.

,, Takže tenhle týden co bude letíme do Californie a další týden letíš do New Yorku?" usmál se táta.

,, Jop. Těším se," přikývla jsem.

,, No, ještě musím udělat něco do práce," koukl na mě.

,, Jo. Už jdu," přikývla jsem a šla do pokoje.

Takhle je to poslední čtyři roky. Mám ho ráda ale chtěla bych aby se mnou trávil víc času. Je to můj táta. Já chápu, že vést velkou společnost je těžký ale aspoň by se jeden den mohl věnovat mě. Jenom mě. Jenže když mamka zemřela tak už je to jenom práce a já jsem jen pár minut.

Zavrní mi telefon na stolku. Nahnu se k němu a kouknu na něj. Volá mi Kels. Hovor odmítnu a sednu si zpátky. Jenže po chvilce znovu zavrní a zase je to Kels. Už nemám náladu se s někým bavit. Telefon dám na letový režim a s macbookem si sednu pod výklenek u okna a koukám na všechny fotky.

,, Bails!" volá na mě ze spodu táta.

,, No?" vyjdu z pokoje.

,, Přijď dolů prosím," zavolá.

Jenom si povzdychnu a sejdu schody. Jenže ještě nejsem ani v půlce a otočím se a jdu zpátky nahoru.

,, Bailey Reynoldsová! Okamžitě se otoč a sejdi ty zasraný schody!" zavrčela docela nahlas Kels.

,, Jsem tady. Stačí?" rozhodila jsem rukama, když jsem stála na posledním schodě.

,, Jo," usmála se.

,, Co tady chcete?" zamračila jsem se.

,, Nezvedala si nám telefon," ukázala na ten svůj.

,, Nebude to tím, že s nikým nechci mluvit?"

,, Bails, je všechno v pohodě?" koukla na mě.

,, Jo. Všechno jak má být," přikývla jsem a šla zpátky nahoru.

Vím, že na mě volali ale já s nima opravdu nechci mluvit. Přešla jsem na svůj balkon a opřela jsem se o něj.

,, Bails?" slyšela jsem klučičí hlas.

,, Jdi pryč. Prosím," zašeptala jsem.

,, Bailey, co se děje?" přišel blíž Cam.

,, Nech to být. Prosím," odešla jsem a nechala ho tam stát.

Jenže, když se vracím do pokoje, tak už všichni sedí na mé posteli a někteří i na zemi.