Love? (Liam Dunbar fanfiction) [POZASTAVENO]

2.

Já s Lýdií jsme vyběhli z auta a hned za námi Stiles a Scott, co nesli Dereka. Vběhli jsme na veterinu. Lýdie mi v autě vysvětlila, že Dr. Deaton je druid. Taky mě představila Scottovi. Kluci ho položili na kovový stůl pro zvířata. "Páni" Vydechl Deaton. "Páni? Páni jako tohle už jsem viděl a vím, co mám dělat. Přesně v takový páni doufám." Začal blábolit Stiles. "Dost přeceňuješ moje schopnosti." Odvětvil Deaton. Lýdie chytla Dereka za ruku a oznámila "Je studený jako led." "Je to trvalí stav?" Zeptal se Scott. "Nevím jestli na tohle lékařská diagnóza stačí. Je to za hranicí mých zkušeností." "Co uděláme?" Zeptal se Stiles. "Než se probudí? Asi nic moc. Nechte ho tady se mnou. Je tu v bezpečí." "Před Kate?" Zeptal se Stiles. "Jestli je naživu a je tím čím říkáte. Neprojde skrz bránu." "Proč by mu tohle dělala?" Zeptala se Lýdie. "Jak znám Kate, tak z důvodu, který neprospěje nikomu jen ji." "Ostatním uškodí" "Měli byste jít domů. Nezdá se, že je v nebezpečí. Takže byste se měli trochu vyspat. Zítra škola! Měli byste se zase starat o své vlastní životy." "Někdo by měl zůstat." "Já zůstanu." Oznámila Lýdie. "Já taky." Vyhrkla jsem. "Ani náhodou! Ty se jdeš zapsat do školy." "Nelíbí se mi to." "Běžte" "Ne!" "Kdyby něco..." "Se mi to nelíbí. Nikam nejdu! Jenom proto, že jsi silnější!" Křičel Stiles mezitím, co ho Scott tlačil z veteriny. Stiles se Scottem si nasedli do jeepu, ale já si sedla na obrubník kousek od budovy, složila si hlavu do dlaní a zívla. Najednou mi někdo dal ruku na rameno. Vzhlédla jsem a zahlédla Scotta jak se na mě starostlivě dívá. "Co chceš?" Zeptala jsem se. "Ty nejdeš domů?" Zřejmě si to neuvědomil. "Nemám domov." Odpověděla jsem bez známky emocí. "Promiň, to jse-" "Je mi jedno, co si nevěděl nebo věděl. Budu spát v lese-" "Ani náhodou! Budeš spát u mě." Vyhrkl a už mě táhl k jeepu. Snažila jsem se mu vyškubnout, ale zřejmě použil vlkodlačí sílu. Doslova mě hodil do jeepu a sám si nasedl. Stiles nás vysadil, asi u Scottova domu a potom odjel pryč. Tlačil mě do domu. Já vrčela, škrábala, prskala a svítila očima, ale nic nepomohlo. Posadil mě na gauč a někam šel. Za chvíli se vrátil s tričkem, polštářem a dekou. "Mamce to něják vysvětlím. Budeš mezitím bydlet u nás." Už jsem chtěla něco namítat, ale přerušil mě. "A žádné námitky." Odbyl mě a šel někam pryč.Nějakým záhadným způsobem jsem našla koupelnu a převlékla se do trička od Scotta. Bylo mi sice trochu velké, ale nějak mi to nevadilo. Ulehla jsem na gauč a přikryla se dekou. Do chvilky jsem byla tuhá.

******************************

 Probudilo mě troubení auta. Neochotně jsem se vyhrabala z postele a oblékla si to co včera. To bylo jediné, co jsem měla. V kapse jsem měla několik peněz, takže si za ně koupím oblečení. Hned na to mě volal Scott ať jdu na snídani. On seděl u stolu a jedl, ale já si vzala jenom jablko. Byla jsem zvyklá přežívat 6 měsíců v kojotí podobě, takže jsem si zvykla. Vyšli jsme ven a tam čekla Stiles se svým jeepem. Jakmile mě uviděl otevřel pusu, ale nevydal ani hlásku. "Mezitím u mě bude bydlet." Vysvětlil Scott. Stiles radši jenom kývl a všichni tři jsme nastoupili. Přijeli jsme před školu a mezitím, co se Scott bavil se Stilesem já hledala ředitelnu. Zaklepala jsem na dveře a potom se ozvalo hlasité "Dále". Vešla jsem a začala řešit věci ohledně mého nastoupení. Potom mi dal rozvrh a kód od skříňky. Zavedl mě do třídy a zaklepal. Vešli jsme a on mě představil jako Angel Hale. Po vyslovení mého jména vypukl ve třídě chaos. Učitelka je utišila a poslala sednout do poslední lavice. Byla jsem v prváku. Hned jak začala něco vykládat jsem zahájila neposlouchání. Jakmile skončila hodina vyběhla jsem ze třídy jako neřízená střela. Najednou pro mě přiběhl Scott, ani neřekl, co se děje a už mě táhl k jeepu se Stilesem. Dostavili jsme se zpátky na veterinu. "On nemá jenom mladší tělo. Myslím, že má i mladší mysl." Oznámil Deaton. "Nepoznal ani jednoho z nás. A vypadal vyděšený k smrti." Připojila se Lýdie. "Když jsi vyděšený vlkodlak kam půjdeš?" "Vlci se vracejí do doupěte, ale Derek bydlí v loftu." Řekl Scott. "Dřív tam nebydlel." "Dům Haleových" Řekla Lýdie, ale než Scott stačil zareagovat byla jsem pryč. Běžela jsem tam, kde dřív stál dům Haleových. Viděla jsem přes plot dva policisty a Dereka. Derek zrovna chytil jednoho policistu a ten mu dal elektrický šok. "Nechte ho být!" Křikla jsem a chytla toho, co dal Derekovi šok, ale než jsem stihla zareagovat jsem slyšela křik toho druhého a nesnesitelnou bolest. Jako by vám někdo dal několik voltů.

***********************************

Seděla jsem vedle Dereka v policejní stanici. Přišel za námi ten druhý a na jmenovce měl napsáno Parrish. "Kolega si myslí, že jsem idiot, když se vás ptám. Pokud vám sundám ty pouta budete v klidu a zjistíme, co je s tvojí rodinou, abychom tě mohli pustit. Mám pravdu?" Zakývali jsme hlavou a nakonec nám ta pouta sundal. "To on je idiot." Komentovali jsme to ve stejnou chvíli. "Nemůžu nesouhlasit" Zasmála jsem se. "Parrishi pojď sem!" Zavolal. "Projel jsem jejich otisky a vylezlo tohle." "Derek Hale a Angel Hale?" Zeptal se. "Tak Hale." Zeptal se šerif. Pořád se díval na nás a na obrazovku. Nakonec se rozhodl podívat se na nás zblízka. "A ty jsi taky něco nadpřirozeného?" Zeptal se s malou nadějí v hlase.  Jako odpověď jsem zasvítila očima. "Tak ne." Hned přiletěli Scott se Stilesem a šerif si je odtáhl do kanceláře. Já seděla a přemýšlela. Navíc jsem byla unavená, jelikož jsem toho večer moc nenaspala.