It was usual rainy day in Amsterdam.

Potřebuju jít vyprat hadry 3. kapitoly

POHLED NATHANIELA

V Rotterdamu bylo ten den velice krásné počasí. Svítilo sluníčko už do rána a obloha byla bez mráčku. Vypadalo to na slibný začátek víkendu. Bylo deset ráno a Nathaniel pořád vyspával po náročné vysokoškolské párty. Nebyl sám. Vedle něj na posteli ležely dvě holky, zřejmě taky vejšky. V tu chvíli k němu do pokoje vthrl jeho spolubydlící Eddie.
"Ty vole vstávej už. Je deset a dneska jsme chtěli jít přece do posilky," houkl na něj. Nathan se probral a překvapeně koukal na holky vedle něj. Tázavě se podíval na Eddieho a ten je pokrčil rameny a odešel z místnosti. Nathan se oblékl a snažil se vzpomenout na minulou noc. Pamatoval si jen prvních deset piv a potom už nic. Hlava ho bolela tak moc, že zavrávoral a musel si ještě na chvíli sednout. Tím jak si sedl, probudil dvě holky v posteli. Obě byly nahé jako on předtím. Super.
"Ahoj krasavče," zavrněla na něj bruneta. Nathan se na ní rozpačitě usmál a začal se zvedat z postele.
"Ty už jdeš?" zeptala se ta druhá - zrzka - smutně. Musím přestat chlastat, pomyslel si Nathan.
"No jo, mám ještě nějakou práci holky," raději je oslovil jako holky, protože si vůbec nemohl vzpomenout ani na jedno jméno.
"Ty si to nepamatuješ, že ne? Jak se jmenuju?" odhlalila ho bruneta. Sakra.
"Jasně, že pamatuju akorát teď nemám čas tak musím jít," snažil se z toho vybruslit.
"Jen mi řekni to jméno," smála se bruneta a zrzka na něj tázavě koukla. Wanda? Annie? Beatrice? Kirsten? Vůbec neměl tušení.
"Myslím, že to bylo Annie nebo tak něco," zkusil hádat.
"Jmenuju se Summer, Nathane," řekla bruneta a zdálo se, že je naštvaná.
"No jo vlastně Summer," vyhrkl, ale vůbec si nepamatoval, že by včera to jméno zaznělo.
"Musím jít mějte se holky a prosím zavřete pak za sebou dveře," rozloučil se a rychle odešel z bytu.

Eddie na něj čekal venku a protahoval si ruce. Společně vyrazili do posilovny.
"Co to bylo za holky?" začal Eddie.
"Vůbec nemám tucha, ale asi jsme si to slušně užili," zasmál se Nathan i když mu do smíchu moc nebylo. Nebylo příjemné nepamatovat si s kým strávil noc. Možná tam měl ještě nějakou holku, o které neví. Tu myšlenku vytěsnil z hlavy. Musí přestat tolik pít, přikázal si.
"Kolik ty jsi měl vůbec holek?" smál se Eddie. Eddie moc holek proti Nathanovi neměl (ale to nikdo) asi jen 4 nebo 5 holek což Nathanovi přišlo strašně málo. Nejhorší bylo, že to Nathan nedokázal už ani spočítat kolik holek spalo u něj v posteli.
"Asi 10," zalhal nepřesvědčivě.
"To ti tak věřím. Vždyť jen za minulý léto jsi chodil s minimálně dvanácti holkama!" řekl mu vítězným tónem. Vlastně to bylo s 22 za minulé léto, uvědomil si Nate, ale nehodlal Eddiemu nahrát a tak jen pokrčil rameny a už se o tom nehodlal dále bavit.

Čím byl starší, tím víc si chtěl najít někoho na stálo. Ale copak to šlo když v Amsterdamu ho znala úplně každá sukně? Ještě štěstí, že v Rotterdamu bylo taky spousta holek a měl ještě z čeho vybírat. Do Rotterdamu šel do školy právě kvůli velkému množství holek. A taky protože ho jinam nevzali. Nebyl tak chytrý jako Theo nebo Claudia, ale zato byl hodně průbojná povaha na rozdíl od bratra. Theo je sice chytrý, ale žádná holka o něj nemá zájem. Vždycky si říkal, že by bylo ideální kdyby se s bratrem spojili v jednoho člověka, to by pak holky neměli šanci odolat. Chytrý a ještě fešák, to je super partie! S těmito myšlenkami vešel za Eddiem do fitka.

"Já nemůžu vůbec chodit. Ode dneška se dorozumívám mrkáním," prohlásil Nathan když skončili s cvičením. Pár týdnů cvičit nebyli a bylo to sakra znát. Eddie byl strhaný tak moc, že když chtěl přikývnout na souhlas, tak ho to tak zmohlo, že málem upadl na chodník. Nathan ho chytil a zasmál se.
"Myslím, že si dáme pohov," řekl rozhodně. Věděl, že Eddie mlčky souhlasí. Když došli domů nebylo ještě tak pozdě aby se zavřeli v bytě až do rána tak Nathan popadl koš na prádlo, vysypal do něj špinavé hadry a rozhodl se, že půjde do prádelny, kterou měli naproti domu. To, že Nathan bydlel sám už nějakou dobu mělo velikou výhodu právě v tom, že se po dvou letech konečně naučil prát si prádlo a taky trošku vařit. Třeba kafe si uvařil už úplně sám!
"Jdu prát," oznámil a vykročil z bytu.

 V prádelně bylo skoro prázdno až na tři lidi. První člověk byl nějaký kluk, mohl být přibližně starý jako Theo, na uších měl obrovská sluchátka, která vyřvávala na celou prádelnu. Nathan v té hudbě poznal německou kapelu Rammstein. Tohle by se mu v Californii stát nemohlo, ale v Holandsku je možné všechno. Druhý člověk byla nějaká strará paní, která si pro sebe povídala nahlas holandsky. Řešila sama se sebou co má na víkend uvařit její kočce. Jo, byli tu i divní lidé. Třetí člověk byla nějaká holka, která na sobě měla vážně divné oblečení, jestli se tomu tak dalo říkat. Měla na sobě košili dlouhou až ke kolenům, která jí byla tak velká, že by se do ní vešla klidně pětkrát a to nebyla nějaká vychrtlá nebo tak něco. Na hlavě měla svázaný uzel, který byl tak rozcuchaný, že už by mohla začít uvažovat o dredech. Legíny, které na sobě měla byli celé od fialové a žluté barvy a na pár místech děravé. Přesto ho zaujal její obličej. Vypadala jako veliká optimistka, pořád se usmívala. Moc jí to slušelo, svým způsobem. Uvědomil si, že na ní zírá už dobrých pět minut. Ona si to uvědomila taky a otočila k němu hlavu. Rychle odvrátil pohled a usmál se pro sebe. Neznámá holka si ho ještě nějakou dobu prohlížela od hlavy k patě a potom vyšla z prádelny zpět do ulic.