Můj život 1. kapitola

6 0 0
                                    

Bylo deštivo, ale to v tuhle roční dobu v Amsterdamu nebylo vůbec nic neobvyklého. Na chodnících bylo spoustu vody a člověk neměl šanci vyjít ven v něčem jiném než v holinkách a nepromokavé bundě. Takhle pršelo zhruba týden a víkend měl být nejhorší z celého týdne. Lidé z Amsterdamu měly plány na víkend, ale ty musely zrušit kvůli bezohlednému počasí. Ne všechny toto počasí unavovalo. Thea fascinoval déšť od té doby co se s rodiči před deseti lety přestěhoval právě do Amsterdamu. Předtím žil v Californii kde pršelo maximálně jednou za rok a o sněhu si mohl nechat jen zdát. Při vzpomínce na Californii ho zabolelo u srdce. To byl jeho skutečný domov. Ano, dům tady na předměstí byl mnohem hezčí, ale nebyl to domov v pravém slova smyslu.

"Theo, je tady snídaně," z myšlenek ho vytrhla máma volající z kuchyně. Vzal si pantofle, hodil přes sebe župan a vydal se na snídani. Když přišel dolů do kuchyně, všichni už byli na svých místech. Nathan, Claudia, máma a táta.

 Nathaniel, zkráceně Nathan, byl nejstarší ze třech dětí. Studoval na sportovně založené univerzitě v Rotterdamu tenis a box. Tenis původně vůbec studovat nechtěl, ale protože se nedostal na fotbal, tak neměl moc na výběr. Nathan byl vysoký, svalnatý a hodně "sexy" jak se často Theo doslechl od špitajících si spolužaček. K jeho smůle on si byl toho dobře vědom, že vypadá dobře a měl románek snad se všemy děvčaty z Amsterdamu. Ale po čase zjistil, že už ho ve městě znají jako nenapravitelného sukničkáře, a proto se rozhodl jít studovat do jiného města než Amsterdam. A protože Rotterdam je také velké město, výběr byl jasný.


Claudia, byla Theova mladší ségra. Bylo jí 15 let a nenáviděla celý svět. Všem s oblibou vykládala jak má ošklivý nos a obrovskou nadváhu. Ve skutečnosti byla hodně hubená a nos neměla ošklivý ani trochu. Právě procházela největší fází puberty a nevyplácelo se s ní moc mluvit. Ve škole byla na rozdíl od Thea moc oblíbená a byla roztleskávačka. Poslední měsíc byla hodně naštvaná na rodiče, protože jí nedovolili společné tetování s jejím přítelem Samem, o kterém tvrdila, že je to její láska už navždy. Asi sehrál roli fakt to, že se Samem chodila asi dva týdny.


Jeho rodiče byli oba dva učitelé. K Theově velkému štěstí ne na jeho střední škole. To by tak chybělo. I když měl se svými rodiči výborný vztah, představa, že vyučují jeho třídu ho zaplavovala nefalšovanou vlnou paniky. Začali spolu chodit když mamce bylo 17 a tátovi 20 a vydrželo jim to doteď. Pořád se chovali jako čerstvě zamilovaní což na jednu stranu bylo vážně hezké, ale z druhé strany jejich "miláčkování" občas šlo hodně na mozek.


Theo si sedl vedle Nathana a vzal si misku s cereáliemi a nalil si sklenici mléka. Většinou snídali a povídali si, ale Claudia pořád trucovala a rodiče byli unavení nekonečnou diskuzí o tetováních.
"Něco nového ve škole, zlato?" zeptala se mamka a koukala střídavě na Nathana s Theem.
"Dnes máme psát z angličtiny esej na téma můj týden" řekl Theo po pravdě. To zaujalo Nathana.
"O čem budeš psát? O tom jak celý dny ležíš doma sám bez kámošů a bez buchty?" rýpnul si bratr. Theo jen protočil oči.
"Méně je někdy více Nathanieli. Aspoň neumře na AIDS," zpražil ho pohledem otec. Táta chtěl mladšímu synovi pomoc, ale tím jen bratrovi nahrál v dalším rýpání.
"No náš Theodor rozhodně neumře na žádnou nemoc co vyžaduje trošku zábavy," zasmál se Nathan.
"Nathane stačí," dala se do protiútoku i mamka. Zbytek snídaně jedli mlčky. Když Theo dorazil do školy  u skříňky na něj čekali jeho dva nejlepší přátelé Isaac a Daniel. Theo na ně mávnul a mířil k nim když za sebou slyšel několik hlasů. Jeden hlas ho zaujal. Poznal by ho úplně všude. Nemusel se ani otáčet. Kaylee De Haanová. O rok starší spolužačka šla se svým přítele Williamem a s jeho kamarády na oběd. Theovi nebyl nikdo vzdálenější než ona, ani nevěděla, že nějaký Theodor Kray existuje. Ona byla první člověk, kterého v Amsterdamu viděl. Pamatoval si to jako by to bylo včera. Bylo jí 11 a měla na sobě žluté šaty se slunečnicemi. V tu chvíli na ní chtěl koukat věčně. Na její medové vlasy, tmavé oči a lehce křivý nos. Už to bylo 10 let co žije v Holandsku a ten pocit radosti když jí vidí je pořád stejný jako tehdy. V tu chvíli se v něm, ale něco zlomilo. Zítra na své 19 narozeniny bude všechno jinak. Ale doopravdy jinak. Osloví Kaylee, začne chodit na párty a najde si holku. Tak zněl plán a Theo byl dokonale odhodlaný ho splnit.



It was usual rainy day in Amsterdam.Tahanan ng mga kuwento. Tumuklas ngayon