My name is Kitty [CZML OC Story] [ZRUŠENO]

24. Wolwerin

Ještě ten večer jsem se proměnila a běžela k Eiffelovce, u které bylo i teď pár lidí.

Bezmyšlenkovitě jsem se odrazila a pár skoky jsem se dostala až na vrchol věže.

Sedla jsem si na okraj a začala nohami kopat přes okraj.

Jak dlouho jsem tu?

Ne tak dlouho a už si hraju na superhrdinku...

Proč nikdo takový nebyl ani ve Španělsku?

Čtyři superhrdinové v jednom městě je docela dost ne?

Co ostatní?

Takový hamouni...!

,,Ahoj, snad netuším" usmál se někdo zamnou, díky čemuž jsem sebou prudce cukla a přepadla přes okraj.

S pištěním jsem dopadla na zem a rozmázla se přímo k nějakému páru, který měl nejspíš rande.

,, Krásný večer, že? Moc vám to spolu sluší" nervózně jsem se usmála a pomalu se zvedla na nohy.

Asi se jim moc nestává, že padají z nebe rádoby hrdinky v tygřím obleku co?

Škoda...

Asi si budou muset zvykat, protože tohle se bude stávat asi často.

,, Ráda jsem vás viděla" rychle jsem jim zamávala a naštvaně vyběhla po věži zase nahoru, s úmyslem zabít to, kvůli čemu se ze mně stal mastný flek na zemi.

Se saltem jsem vyskočila nahoru a vytáhla katany z pouzdra, ale když jsem viděla kdo přede mnou stojí, pomalu jsem je schovala.

,, Děláš si ze mně srandu?!" Vyjekla jsem hned na kluka ve vlčím obleku.

,,Notak. Nic se ti nestalo. Znám tvoje schopnosti, ale nečekal jsem, že se dole fakt rozmázneš" začal se culit.

,,Tak hele ty debile..." Začala jsem a věnovala mu kopanec do břicha, díky čemuž se rozmázl o stěnu za ním.

,, Nedávno jsem z tý věže skákala pro jednu holku, která málem umřela, takže si asi dokážeš představit jaký to bylo, když jsem z ní spadla znova, takže mě nechtěj naštvat!" Sykla jsem rozzuřeně, takže jsem si ani nevšimla jak se můj ocas začal nepříjemně kroutit.

,, Hustý! To chci taky!" Vypískl jako malé dítě a hned se objevil za mnou a snad si na ten ocas chtěl i sáhnout, ale pro svůj duševní klid jsem mu s ním vlepila facku.

,,Ty by jsi ho mít nemohl. Leda by jsi s ním chtěl vymetat komíny, nebo zametat silnice" usmála jsem se.

,,Heej!" Uraženě nafoukl tváře.

,, Nezačali jsme zrovna nejlíp.. Co takhle začít od znova?" Usmál se a napřáhl ke mně ruku.

,, Klidně" kývla jsem po chvíli přemýšlení, ale kousek od jeho ruky jsem s ní cukla a vzala jí do dlaní.

,,C-co to děláš?" Vykoktal.

,, Nežádám tě o ruku o to se fakt bát nemusíš" uchechtla jsem se.

,, Mám hezčí drápy" usmála jsem se a začala své drápy na obou rukou zatahovat a zase vytahovat.

,, Hustý! Jako Wolwerin!" Tentokrát vzal moji ruku do dlaní on.

,,Nesahat!" Rychle jsem s ní cukla a přiběhla zpátky k okraji.

,, Musím domů. Zítra mám školu" dodala jsem.

,, Takže chodíš do školy?"

,,Ne bože. Do domova důchodců! To jsou otázky" protočila jsem očima a se zamáváním skočila.

Buď je blbej nebo naprostej ignorant...

Nebo obojí...

To je taky možnost.

***

,,Jsem vzhůru! Jsem vzhůru!" Hned jak jsem cítila něčí dotyk na mojí hlavě okamžitě jsem se zvedla z postele.

,, Právě že nejsi! Tvoje máma ti buší na dveře! Vstááávej!" Pískla mi do ucha Blizz a hned jak viděla, že se otevírají dveře, zalezla, nebo spíš zalítla pod postel.

,, Dobré ráno" Máma s úsměvem od ucha k uchu nakráčela do pokoje a roztáhla závěsy.

Když na mojí tvář dopadly první paprsky slunce, zasyčela jsem jako upír a schovala se pod peřinu.

,, Dnešek je moc velký den! Omluvila jsem tě ze školy. Půjdeme na návštěvu k někomu důležitému" pořád se culila.

,,Jestli to není obrovská postel, nikam nejeduu!" Pískla jsem a opět zavřela oči.

,, Není to postel! Někdo mnoohem lepší!"

,, Zubní víla?"

,,Co? Ne!" Zakroutila hlavou.

,,Tak nevím. Superman? Batman? Jack Frost? Jungkook? Ten by byl faaajn" zasnila jsem se.

,,Ne. Pojedeme za Luisem" její úsměv se ještě víc rozšířil.

,,A to je zase co?" Protočila jsem očima.

,,Tvůj snoubenec"