My name is Kitty [CZML OC Story] [ZRUŠENO]

1. Ráno

,,Slečno Martinéz? Je 6 hodin! Měla by jste vstávat!"

,,Nikam nejdu! Spím!" Vyjeknu a zase se zachumlám pod peřinu.

Ticho.

Konečně.

Zase usnu.

,,Slečno? Vaše matka vám nařizuje ať okamžitě vstanete" křikla Beccy znovu.

,,Slečno? Matka vám nařizuje bla bla blá" zamumlala jsem si pro sebe.

,,Prosím?" Ozvala se znovu Beccy.

,,Nic, jenom si zkouším co řeknu až přijdu do nové třídy" odseknu a jako zombie se dobelhám ke skříni.

Ignorovala jsem šaty, které mi matka nachystala.

Ty by se spíš hodili na nějaký ples, ne na první den v nové škole.

Vytáhla jsem ze skříně kratší černé šaty s páskem a oblékla si je.

Rozčesala jsem si vlasy a vydala se do koupelny.

Když jsem otevřela dveře zmateně jsem si prohlédla celý pokoj.

Nic?

Vážně se musím ještě pořád ztrácet?!

Rodiče opravdu nemuseli kupovat tak velký dům!

To je dům tak pro 16 lidí, ne pro 5!

Když jsem konečně našla koupelnu, opláchla jsem si obličej.

Vzala jsem si kartáček a nanesla na něj kapku pasty.

Zvláštní barva...

Možná mají v Paříži i jiné pasty...

Ignorovala jsem to a začala si čistit zuby.

Vykulila jsem oči a začala zběsile kašlat.

,,Co to je?!" Vyjekla jsem a dala si pusu pod vodu.

Snažila jsem se vyplivnout všechnu pastu, co jsem do sebe dostala.

,,Blé, Blé, Blé!" Opakovala jsem stále dokola a pořád plyvala pastu.

Chilli papričky?!

Zaslechla jsem mě dost známý smích.

Můj mladší bratr!

,,Marco!!" Zaječela jsem a pak slyšela pouze smích a běh dolů ze schodů.

,,Proč zrovna já?!" Postěžovala jsem si a snažila se znovu rozčesat vlasy.

,,Sestřičko?" Ozval se slabý, ospalý hlásek ode dveří.

,,Copak zlatíčko?" Zeptala jsem se a vzala svou malou sestřičku do náruče.