Záře zapadajícího slunce zalévala pláž, teplý vánek jemně ovíval obě dívky a stromy jemně šustily svou písničku listů do vzduchu.
,,Víš, občas je lepší nedát na sobě znát svoje city," podívala se ní očima plnýma slz.
,,Ale proč?" zeptala se jí Amy zmateně a smutně zároveň. Už jen že její sestra nemá daleko k pláči jí dralo slzy do očí.
,,Když někomu řekneš že ho miluješ, on k tobě nemusí cítit to samý. Třeba ho nezajímáš, nejsi dost jako oni..." hlesla Rachel na hlase, sklopila zrak dolů k zemi a nechala si po tváři stéct první slzu ,,Pošle tě do háje, nechá tě být, a ty tam jen tak stojíš a zíráš na něj...." semkla pevně víčka k sobě a snažila se nedát na sobě najevo její zoufalství a žal prostřednictvím slz.
Najednou se narovnala, rukou si setřela slzy a popotáhla si z cigarety. ,,Ale ty se kvůli tomu nesmíš trápit. Musíš se naučit že ti to musí být jedno, jinak celý svět bude jedno velké zklamání. Kdyby byl každý člověk po celý svůj život stejně naivní jako v dětství, zbyla by z něj jen ubohá troska. Víš kolik lidí takhle dopadlo?" zasmála se, ale v jejím hlase byl slyšet žal.
,,Když se dostatečně nepřipravíš, skončíš jako já. Já mám něco za sebou, moje minulost se už nezmění, ale ty máš ještě šanci. Tak ji nepromrhej." beze slova se zvedla a vykročila pryč.
,,Počkej, kam to jdeš?" zavolala na ní Amy a vrhla na ni nechápavý pohled.
,,Něco si s někým vyřídit. Právě jsem si něco uvědomila."
ČTEŠ
Nejrůznější jednodílovky
RandomRůzné jednodílovky které mě zrovna napadnou. Nemusí být všechny nutně jen jednoho žánru, prostě různě - nejrůznější jednodílovky.
