V jednu měla mamka pohřeb. Bylo to divné. Brečela jsem. Přítomní mi pochválili řeč, kterou jsem mamce vymyslela.
Je to divné, víš? Ten pocit, že mě už neobejme. Nerozesměje. Nechci zapomenout její hlas. Vidím teď jak řekla: Tak to jo a zasmála se. Už nevím čemu to bylo. Myslím, že nikdy neumřela, protože já s bratrem jsme její odkaz. My z ní vyšli.
Příští týden jí bude 39.
Měla iniciály jako Harry Potter.
ČTEŠ
14. srpna Prázdná. Přesně tohle slovo mě teď vystihuje. Mám v srdci vypálenou díru a nemůžu jí zahojit. Ne všechno čas sešije dohromady. Bloudím v temnotě. Žádná světluška mě nepřijde zachránit. Musím se vyhrabat sama. Lidi jsou svině. Nelze jim vě...