Jako deníček jsi dokonalý, ale jako imaginární kluk máš dost veliký nedostatky.
To, že ti vůbec mohu psát je pro mě osvobozující. Mám počít, že se někomu svěřuju a u tebe 100% vím, že to nikomu neřekneš, protože ani nevíš o tom psaní. Chtěla bych tě obejmout. Slyšet tvůj hlas na živo. Nikdy se to však nestane a to bolí.
YOU ARE READING
14. srpna Prázdná. Přesně tohle slovo mě teď vystihuje. Mám v srdci vypálenou díru a nemůžu jí zahojit. Ne všechno čas sešije dohromady. Bloudím v temnotě. Žádná světluška mě nepřijde zachránit. Musím se vyhrabat sama. Lidi jsou svině. Nelze jim vě...
