Ahoj, Nialle. Dneska je 18. července 2017 23:46. Babička vedle mě chrápe a já přemýšlím. Jsem na chalupě takže si ty zprávy musím psát do poznámek. (To chrápání je fakt děsný) Skoro celý den pláču nad představou toho až mamka umře. Ublížila mi. Hodně, ale já nechci, aby zemřela. Ne teď. Nejsem připravená. Už jenom spí, skoro nejí a nemůže ani pořádně mluvit. Změnila se. Moje slabé já trpí. Mám strach, že brzy odejde i babička s dědou. Nemám nikoho o koho bych se mohla opřít. Jo, mám dvě dobrý kamarádky. Jednu mám radši než tu druhou. Pokud bych si však měla vybrat mezi nima, kterou zachráním nevybrala bych si ani jednu. Proč? Jednoduché, Čajojína by si totiž vybrala Maličkou a Malá Čajojínu. Nemám tedy jediný důvod zachraňovat je. Zrovna teď mám takovou tu chvíli, kdy je obě nesnáším. Nevěřím jim, neboť nemám důvod. Vždycky jsem ta třetí... i u nich. Smutná nálada přešla. Momentálně nastolila vládu ta zlá. Jdu si teď na ně postěžovat. Je dost možné, že tohle budou číst, protože to co ti píšu dávám i na wattpad jako povídku. Naše zprávy nejsou až tak soukromé. Proč nezveřejňovat můj život/ myšlenky, když to někoho pobaví? Každopádně jdeme na to, můj milý.
Tak třeba Maličká (dále jen M). Stěžuje si na Čajolku (dále jen Č). Vůbec M nevadí říct mi co si o mně myslí (už jsem ti o tom psala), ale aby řekla Č co jí vadí na ní ne. To v žádném případě. Příště až tohle M udělá znovu budu nemilosrdná. Fakticky jo. Nenechám sebou zametat. K čemu mi stejně kamarádi jsou? Nic jim pořádně neřeknu, pokud jde o mé pocity. Chci, aby to ze mě tlačili, jelikož já nejsem schopná o tom jen tak mluvit. M jsem to dokonce řekla. Někdy v březnu na gaučích, že potřebuju, aby člověk ze mne páčil věci, které mě bolí.
Koukala jsem nedávno na vaše videodeníky. Přišlo mi, že tě kluci ve vile celkem odmítali/odstrkovali. Byl jsi jistota. Ten navíc. Chápeš, ne? Aw. Už je mi líp but... stejně potřebuju obejmout a hlavně (0:01 hod. ráno) spát.
Btw. To spaní na chalupě mě fakt děsí.
YOU ARE READING
14. srpna Prázdná. Přesně tohle slovo mě teď vystihuje. Mám v srdci vypálenou díru a nemůžu jí zahojit. Ne všechno čas sešije dohromady. Bloudím v temnotě. Žádná světluška mě nepřijde zachránit. Musím se vyhrabat sama. Lidi jsou svině. Nelze jim vě...
